 Jsou neústrojné (anorganické), stejnorodé p ř írodniny.  Jejich slo ž ení lze vyjád ř it chemickým vzorcem (slou č enina) nebo zna č kou (prvek).

 UTUHNUTÍM Z MAGMATU (nej č ast ě ji) nap ř. k ř emen, ž ivce, olivín  ODPA Ř OVÁNÍM NEBO SRÁ Ž ENÍM Z ROZTOK Ů, nap ř. s ů l, kalcit, zlaté ž íly  P Ř EM Ě NOU p ř i vysoké teplot ě a tlaku, nap ř. slídy z jílových nerost ů  KRYSTALIZACÍ Z PLYN Ů – síra  NAHROMAD Ě NÝCH ZBYTK Ů ORGANICKÝCH LÁTEK - z koster uhynulých ž ivo č ich ů – nap ř. apatit  ZV Ě TRÁVÁNÍM, p ů sobením vody, kyslíku a oxidu uhli č itého, nap ř. kaolinit, illit z ž ivc ů

MAGMA LÁVA KRYSTAL AMORFNÍ MINERÁL Ž HAVÁ TEKUTÁ HMOTA Z ROZTAVENÝCH K Ř EMI Č ITAN Ů, PLYN Ů A VODNÍ PÁRY. TEPLOTA SE POHYBUJE OD 600°C DO 1500°C. ROZTAVENÉ HORNINY, KTERÉ SE DOSTÁVAJÍ NA POVRCH ZEM Ě, NAP Ř. B Ě HEM SOPE Č NÉ Č INNOSTI NEBO V MÍSTECH ZLOM Ů. TEPLOTA SE POHYBUJE MEZI 700 – 1200°C. TROJROZM Ě RNÉ T Ě LESO S DANOU VNIT Ř NÍ STAVBOU A UR Č ITOU SOUM Ě RNOSTÍ. JE OHRANI Č ENÝ ROVNÝMI PLOCHAMI A HRANAMI. BEZTVARÝ MINERÁL, KTERÝ NETVO Ř Í KRYSTLAY.

= geometrické t ě leso omezené: a) plochami b) hranami c) vrcholy - vn ě jší tvar je odrazem vnit ř ní stavby

Rozd ě lení nerost ů z hlediska krystalizace  Nejsou-li omezené prostorem, tvo ř í z ř etelná t ě lesa- KRYSTALY = nerost krystalovaný  V omezeném prostoru jsou na nerostu patrné jen lesklé rovné plošky – krystaly nejsou viditelné pouhým okem (nerost krystalický)  N ě které nerosty nikdy netvo ř í krystaly = NEROSTY BEZTVARÉ - amorfní - amorfní

malachit + azurit antimonit síra

-podle nich ř adíme nerosty do krystalových soustav: STŘED SOUMĚRNOSTI – má ho ka ž dý krystal STŘED SOUMĚRNOSTI – má ho ka ž dý krystal OSY SOUMĚRNOSTI : OSY SOUMĚRNOSTI : a = p ř edozadní (nejkratší) b = pravolevá c = svislá ROVINY SOUMĚRNOSTI ROVINY SOUMĚRNOSTI

P ř ehled 7 krystalových soustav  Trojklonná  Jednoklonná  Koso č tvere č ná  Č tvere č ná  Klencová  Šestere č ná  Krychlová

SOUMĚRNOST SS SS, 1RS SS, 3RS SS, 5RS SS,3RS SS, 7RS SS, 9RS

POLYMORFIE

IZOMORFIE

POROVNÁNÍ MODIFIKACÍ UHLÍKU

FYZIKÁLNÍMI CHEMICKÝMI

- H HH HUSTOTA - M MM MECHANICKÉ VLASTNOSTI - tvrdost, soudržnost, štěpnost a lom - O OO OPTICKÉ VLASTNOSTI - barva, vryp, lesk, propustnost světla - D DD DALŠÍ např. magnetické vlastnosti, elektrické vlastnosti, tepelné vlastnosti - žáruvzdornost, tepelná vodivost

JE PODÍL HMOTNOSTI A OBJEMU JE PODÍL HMOTNOSTI A OBJEMU Hmotnost zjistíme vá ž ením. Hmotnost zjistíme vá ž ením. Objem zjistíme v odm ě rném válci s vodou (o kolik ml stoupne hladina p ř i pono ř ení nerostu, tolik cm 3 je jeho objem). Objem zjistíme v odm ě rném válci s vodou (o kolik ml stoupne hladina p ř i pono ř ení nerostu, tolik cm 3 je jeho objem). Hustotu minerálu také zjistíme porovnáním jeho hmotnosti s hmotností stejného objemu vody. Vyjád ř eno č íslem: h 2,5, znamená, ž e tento minerál je dva a p ů l krát t ěž ší ne ž voda. Hustotu minerálu také zjistíme porovnáním jeho hmotnosti s hmotností stejného objemu vody. Vyjád ř eno č íslem: h 2,5, znamená, ž e tento minerál je dva a p ů l krát t ěž ší ne ž voda.

ZÁVISÍ NA

P ř ibli ž n ě ji m ůž eme porovnat pot ěž káním v ruce. M ůž eme tak rozlišit podobné minerály p ř ibli ž n ě stejné velikosti (nap ř íklad ž ivec od t ěž šího barytu). P ř ibli ž n ě ji m ůž eme porovnat pot ěž káním v ruce. M ůž eme tak rozlišit podobné minerály p ř ibli ž n ě stejné velikosti (nap ř íklad ž ivec od t ěž šího barytu). U v ě tšiny minerál ů se hustota pohybuje v rozmezí hodnot 2 a ž 4 g/cm 3. U v ě tšiny minerál ů se hustota pohybuje v rozmezí hodnot 2 a ž 4 g/cm 3. Velkou hustotu má zlato – 19 g/cm 3. To znamená, ž e krychle zlata o hran ě 1 cm vá ž í 19 gram ů. Lépe si mo ž ná p ř edstavíme krychli o hran ě 10 cm, která by celá ze zlata vá ž ila 19 kg. Velkou hustotu má zlato – 19 g/cm 3. To znamená, ž e krychle zlata o hran ě 1 cm vá ž í 19 gram ů. Lépe si mo ž ná p ř edstavíme krychli o hran ě 10 cm, která by celá ze zlata vá ž ila 19 kg.

TVRDOST Je odolnost nerostu vůči vnikání jiných těles. Je dána pevností vazeb mezi částicemi v krystalové mřížce. Určuje se porovnáváním s ostatními nerosty v tabulce stupnice tvrdosti.

STUPNICE TVRDOSTI MASTEK DIAMANT KORUND TOPAZ KŘEMEN ŽIVEC APATIT FLUORIT KALCIT SŮL KAMENNÁ lze do nich rýpat nehtem rýpou do skla lze do nich rýpat nožem

3. hodina Nerosty – tvary a vlastnosti Nerosty vznikají v ě tšinou krystalizací z magmatu v litosfé ř e. Nerosty, které krystaly netvo ř í, jsou tzv. amorfní. Krystaly se t ř ídí podle soum ě rnosti do krystalových soustav (podle stoupající soum ě rnosti) : trojklonná, jednoklonná, koso č tvere č ná, č tvere č ná, klencová, šestere č ná a krychlová. Shluky krystal ů na spole č ném podkladu – drúzy. K rozlišování nerost ů slou ž í jejich hlavn ě fyzikální vlastnosti:  hustota – podíl hmotnosti a objemu; nejv ě tší u ryzích kov ů mechanické vlastnosti:  tvrdost – podle stupnice tvrdosti (tvrdší nerost rýpe do m ě k č ího):1 mastek, 2 s ů l kamenná, 3 kalcit, 4 fluorit, 5 apatit, 6 ž ivec, 7 k ř emen, 8 topaz, 9 korund, 10 diamant

SOUDRŽNOST reakce na náraz nerostu NEROST KŘEHKÝ rozdrtí se a úlomky se rozletí rozdrtí se a úlomky neodletí změní tvar NEROST KUJNÝ NEROST JEMNÝ

ŠTĚPNOST nerost se štípe podle rovných ploch např. LOM LASTURNATÝ LOM nerost se láme v nerovných plochách

 barva, vryp, lesk, propustnost světla

A) nerosty BEZBARVÉ - nemají barvu ( č iré) B) ZBARVENÉ - mají barvu a sv ě tlejší vryp C) BAREVNÉ - mají barvu a stejný nebo tmavší vryp

Ur č ujeme pohledem p ř es nerost proti sv ě tlu  Nerosty PRŮHLEDNÉ – vidíme p ř es n ě (s ů l kamenná, slída)  Nerosty PRŮSVITNÉ – mají sv ě tlé okraje (olivín, k ř emen)  Nerosty NEPRŮSVITNÉ, (opakní) - sv ě tlo neprosvítá (pyrit) OLIVÍN PYRIT

VIDÍME SKRZ N Ě J PR Ů HLEDNÝ NEVIDÍME SKRZ N Ě J PR Ů SVITNÝ PROPOUŠTÍ SV Ě TLONEPROPOUŠTÍ SV Ě TLO NEPR Ů SVITNÝ

 Vzniká odrazem sv ě tla od povrchu nerostu.  Ur č ujeme p ř irovnáváním: skelný (=jako sklo), perle ť ový, diamantový, mastný, matný, kovový, nekovový, hedvábný, zemitý, prysky ř i č ný (jako sm ů la), …. KTERÝ JE KTERÝ???:

Lesk- ř ešení A=mastný B=skelný C=kovový D=perle ť ový pazourekkřemenpyritslída

ŽÁRUVZDORNOST TEPELNÁ VODIVOST např. azbest, muskovit, tuha - malá, např. kaolinit - nerost špatně vede teplo, pomalu se zahřívá - velká, např. křemen - nerost se rychle zahřeje

ŽÁRUVZDORNOST Některé minerály odolávají vysokým teplotám. Příkladem může být muskovit (světlá slída). Používá se jako izolační materiál. Vyrábí se z něho žáruvzdorná okénka („americká" kamna). Dalším příkladem je grafit (tuha) - má bod tání 2800°C.

ELEKTRICKY VODIVÉ NEROSTY ELEKTRICKY NEVODIVÉ NEROSTY  kovy (měď, stříbro, zlato),  grafit  sůl kuchyňská  kaolinit  diamant

PŘIROZENĚ MAGNETICKÉ NEROSTY - vysoký obsah železa

 RADIOAKTIVNOST Minerály s obsahem uranu, thoria a radia se vyzna č ují radioaktivními vlastnostmi. Vydávají neviditelné zá ř ení, p ř i č em ž dochází k postupnému vzniku ř ady izotop ů. Nap ř. smolinec – jsou nebezpe č né.

4. hodina Nerosty – tvary a vlastnosti  pevnost po nárazu – k ř ehké (rozpad na úlomky), jemné (rozpad na prášek), kujné (jen zm ě ní tvar)  št ě pnost – rozpad podle rovných ploch x lomnost optické vlastnosti:  barva – bezbarvé (s ů l kamenná), zbarvené - mají sv ě tlejší vryp (fluorit), barevné - mají vryp stejné nebo tmavší barvy (pyrit)  propustnost sv ě tla – pr ů hledné (k ř iš ť ál), pr ů svitné (r ůž enín), nepr ů svitné (zlato) další vlastnosti:  ž áruvzdornost (tuha, slída), elektrická vodivost (zlato, m ěď, grafit), magneti č nost (magnetit).