Jan Hlinák Ondřej Křížek

původní východořímská říše, která vznikla rozdělením římské říše v r. 395 hl. město Konstantinopole (osada Byzantion) rozkládala se v Egyptě, Sýrii, Malé Asii a Řecku hlavním jazykem byla řečtina multietnická říše (různé panovnické rody) až do 11. století byla daleko rozvinutější než státy západní Evropy

4. století Stěhování národů (Vizigóti, Ostrogóti) 5. století zesílení hradeb = „nedobytné“ Hunové, Vandalové (Řím), Peršané - Sasánská říše Efezský koncil – x nestoriánství Chalkedonský koncil – x monofyzitismus

6. století – Justinián - obnova římské říše boje proti Vandalům, Vizigótům, Ostrogótům, konflikt s Peršany, potyčky se Slovany sjednocení církví (x monofyzitismus, x nestoriánství), pronásledování pohanů občanský zákoník - kodifikace práva, komise právníků, zákon

7. století Avaři a Slované (u Konstantinopole), Peršani (Sýrie, Egypt) islámská expanze (zhroucení Sasánské říše, Kartágo, ztráta kontroly nad mořem), mír s Bulhary 8. století jednoroční obléhání Konstantinopole spory o ikony -> povstání (ztráta italských území) 9. století Bulhaři, občanská válka o ikony -> Kréta a Sicílie Arabům uznání ikon, vzájemná exkomunikace první úspěchy nad Araby (Kréta, Nil) Konstantin a Metoděj, nucená christianizace Bulharska

10. století přetlačování s Araby (Kréta, Sicílie, Soluň) diplomatické kličkování s Bulhary a Rusy úspěchy na východě (Palestina, Damašek), zastaveni před Jeruzalémem občanská povstání (pomoc Kyjevské Rusi – christianizace) 11. století vojenské začlenění Bulharska

11. století nefungující armáda (pokles vojáků/zemědělců) -> žoldnéři -> zvyšování daní -> vnitřní nepokoje Velké schizma Turci -Seldžucká říše (Malá Asie), Normani (Itálie, Balkán)

11. století Alexios – odražení Normanů, žádost o pomoc proti muslimům u papeže -> křížové války 1. křížová válka – kontrola nad Malou Asií, západní vliv 12. století stabilita a rozkvět nárůst vlivu italských republik (Benátky, Janov) nájezdy Normanů, vítězství nad Uherským královstvím 2. křížová válka – Levanta, neúspěch v Egyptě

12. století neúspěšné tažení proti Turkům -> ztráta prestiže protizápadní císař – latinské pogromy, vnitřní nestabilita -> útok Maďarů, Srbů a Normanů oslabení centralizované moci (armáda, správa, území) -> povstání Bulharů 3. křížová výprava – hrozba obléhání Konstantinopole Barbarossou (přislíbena pomoc) další útoky Bulharů a Turků

13. století 4. křížová válka – zpustošení Konstantinopole, rozdělení říše na menší státy byzantské státy + Bulhaři x latinské státy, Turkové x Mongolové -> Konstantinopole získána po 60-ti letech Sicilské výboje -> snaha o církevní unii se západem -> odpor východního duchovenstva

14. století ekonomická závislost na italských republikách expanze Srbského království (Makedonie, Řecko) výboje tureckých emirátů (ztráta většiny Malé Asie, Gallipoli) pozornost zaměřena na vnitřní nepokoje (občanská v.) osmanské pokoření Bulharska a Srbska (vazalové) osmanské udržení moci – Kosovo, Nikopole

15. století ztráta většiny území první obléhání Konstantinopole církevní unie proti Osmanům -> křižácký výprava poražena u Varny 1453 – Konstantinopole podléhá dvouměsíčnímu bombardování a blokádě

Caesaropapismus – hlavou je císař spolu s konstantinopolským patriarchou Ortodoxie je klíčová pro byzantskou kulturu Na rozdíl od západu řeší BŘ problémy spíše teoretického charakteru – příčina Velkého schizmatu a odtržení

Diglosie – latina, řečtina Latina úředním jazykem do 7. století, za Heraklia rovnost s řečtinou Spisovná verze latiny na východě upadala V západních oblastech nářečí latiny, tzv. vulgátní latina Aramejština, koptština, arménština, gruzínština a slovanské jazyky

Navazuje na řeckou literaturu Spojení orientálních prvků s křesťanskými ideologiemi Základ tvoří literatura naučná (zejména teologická) Historiografie – vrchol byzantské literatury, současné dějiny + kroniky od stvoření světa Krásná literatura v pozadí – satira, román, epika a epigramy Eposy: Digenis Akritas, Píseň o Belisarovi

Bohaté zdobení a hojné užití polychromie Plné zformování slohu v 6. století za Justiniána – přepychové paláce a chrámy Množství kopulí, hlavic sloupů, zdi zdobené mozaikami Nejvíce památek – Konstantinopol, Ravenna

Zpočátku pozdně římský styl Plastiky Hlavně vnitřní prostory Křesťanská tématika

Nástěnné Bohaté barvy Náboženské a historické motivy Mozaiky Deskové Náboženské motivy, ikonostasy Knižní Menolog Okenní První památky tohoto druhu

Po uzavření athénské Akademie (529) pokrok zpomalil Klasická filozofie, metafyzika a matematika Centrum vzdělání – Konstantinopol, Athény a Alexandrii Arabský a perský vliv na vývoj přírodních věd Návaznost na římské právo, silné vlivy křesťanství, Justinián 1. – Corpus iuris civilis

rialyvyukoveprogramy/vyukovematerialyzdejepisu/21315.aspx stal-mesitou.html draho.html html Dějepis – středověk, počátky novověku. Nová škola 2008

muzea/hagia-sofia-chram-bozi-moudrosti sr/47183-clanok.html ROBERTS, J. Ilustrované dějiny světa III: Starověký Řím a antický západ. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 1999, 192 s. ISBN Velké civilizace: kultura a společnost starověku. Vyd. 1. Editor Göran Burenhult. Praha: Argo, 2006, 463 s. ISBN