1. Regionální rozvoj a praxe TVORBA PROGRAMU ROZVOJE OBCE Ing. Bc. Roman Chmelař Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 3.0 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

2. OBSAH KURZU  1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí  2: Program rozvoje obce – kontext, struktura, tvorba  3: Tvorba analytické části programu rozvoje obce  4: Tvorba návrhové části programu rozvoje obce  5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel 2

3. PROJEKT ELEKTRONICKÁ METODICKÁ PODPORA TVORBY ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCÍ  Realizátor: Ministerstvo pro místní rozvoj  Projekt vychází z vládní strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration), schválen usnesením vlády č. 536/2008.  Období řešení: duben 2011 – březen 2014  Pilotní regiony: Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj. Cíle:  Zlepšení kvality řízení obcí – metodická pomoc a vytvoření webového portálu pro zpracování programů rozvoje obcí.  Zvýšení otevřenosti plánovacích procesů obcí a zefektivnění vzdělávání v oblasti řízení rozvoje obcí. 3

4. PROJEKT ELEKTRONICKÁ METODICKÁ PODPORA TVORBY ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCÍ Aktivity projektu  Analýza rozvojových dokumentů obcí  Vytvoření metodiky tvorby programu rozvoje obce  Ověřování metodiky  Tvorba webové aplikace a vytvoření systému e-learningu  Vzdělávání, seznámení uživatelů s aplikací 4

5. VZNIK SYSTÉMU ELEKTRONICKÉ PODPORY Podpůrné materiály datový server www stránky Metodika tvorby programu rozvoje obce Dostupná data o obcích Elektronický systém 5

6. FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ELEKTRONICKÉ PODPORY MMR Databáze strategií datový server www stránky Kraje Obce Metodická podpora Informace o situaci a o záměrech obcí Informace o záměrech obcí Elektronický systém ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU E-learning Metodická podpora 6

7. CO BY MĚL SYSTÉM ELEKTRONICKÉ PODPORY UMOŽNIT OBCÍM „ Formulářová“ aplikace pro tvorbu programu rozvoje obce  Dostupná statistická data o obci na jednom místě.  Automatizované výpočty ukazatelů a srovnání s okolím.  Praktické šablony a podklady pro plánovací proces.  Interaktivní komunikace různých skupin aktérů. 7

8. CO JE TO „ROZVOJOVÝ“ DOKUMENT OBCE? = koncepční dokument, kde je upraveno řešení rozvoje obce, resp. rozvoje určitého tématu  Základní koncepční dokument obce je jednotně nazýván Program rozvoje obce. Místní programy obnovy vesnice:  specifická geneze i účel,  v řadě případů jde o plnohodnotné programy rozvoje obce. 8

9. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PLÁNOVÁNÍ I  Ústava ČR (hlava 1, čl. 8; hlava 7. Územní samospráva (čl. 99- 105)  Zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje  Týká se zejména plánování státu a krajů  Strategie regionálního rozvoje (regiony se soustředěnou podporou státu) → státní program regionálního rozvoje → finanční podpora  Program rozvoje kraje  Koordinace hospodářské a sociální soudržnosti 9

10. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PLÁNOVÁNÍ II  Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích  § 2, odst. 2 Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem  § 84, odst. 2, písm. a) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat program rozvoj obce  Klíčová otázka? PROGRAM ROZVOJE OBCE POVINNÝ NEPOVINNÝ 10

11. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PLÁNOVÁNÍ III Další v zákoně zmíněné obecní koncepce:  Komunitní plán sociálních služeb (zákon č. 108/2006)  Místní plán protidrogové politiky (zákon č. 379/2005)  Koncepce práce s menšinami,  Koncepce řešení sociálně vyloučených lokalit apod. V přenesené působnosti si obec může zpracovat např. :  Územní energetická koncepce (zákon č. 406/2000)  Povodňové plány (zákon č. 254/2001) 11

12. ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU PLÁNOVÁNÍ OBCÍ  Dotazníkové šetření v 845 obcích pilotních krajů (odpovědělo 87 % ze všech obcí pilotních krajů)  Podklad pro návrh metodiky tvorby programu rozvoje obce  Na co se zaměřit?  Respektovat zažitou terminologii  Snaha nevymýšlet nové, ale sladit různé přístupy 12

13. VÝSKYT ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCÍ (1)  Rozvojový dokument má polovina obcí  Není souvislost se socioekonomickou situací obce ani s vymezením problémových regionů krajů 13

14. VÝSKYT ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCÍ (2)  Dílčí koncepce – zejména větší obce (do 1 000 obyv. 10 %, nad 10 000 obyv. 83 %)  Územní plán – téměř 90 % obcí (téměř ½ po roce 2007; do 2015 musí proběhnout aktualizace všech ÚP)  Územní plán i rozvojový dokument – 56 % obcí 14

15.  Celkem hodnoceno 460 obcí (54 % dotázaných obcí)  Druhy dokumentů:  program obnovy vesnice (POV) – 2/3 obcí  rozvojový program/plán (= strategické plány, rozvojové strategické dokumenty, programy, plány či strategie)  Dokumenty dosti aktuální – ¾ z roku 2006 a mladší.  Zpracovány hlavně vlastními silami. Obce s rozvojovým dokumentem (1) 15

16.  Využívání rozvojového dokumentu – 96,3 % obcí Obce s rozvojovým dokumentem (2) 16

17.  Důvod absence dokumentu Obce bez rozvojového dokumentu (1) 17

18.  Pokud obec nemá dokument je řízena dle rozpočtu a dle aktuálních rozhodnutí zastupitelstva.  Rozvojový dokument hodlá pořídit více než polovina obcí z těch, které jej nemají.  Pokud obce plánují pořídit dokument, mají také zájem o metodickou podporu  Většina obcí chce pořídit vlastními silami s metodickou podporou kraje/státu/ORP (61 %). Obce bez rozvojového dokumentu (2) 18

19. ANALÝZA ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ  Počet hodnocených rozvojových dokumentů obcí = 271  Hodnocené parametry rozvojových dokumentů struktura dokumentu obsah analytické části obsah návrhové části proces tvorby rozvojového dokumentu proces realizace dokumentu monitoring  Typy hodnocených dokumentů programy obnovy vesnice rozvojové programy a plány (resp. ostatní rozvojové dokumenty) Velikostní kategorie 0 – 200201 – 500501 – 2000 2001 – 10000 nad 10000 Počet obcí 32751143218 19

20. HODNOCENÍ STRUKTURY A VAZEB DOKUMENT Ů  Nízká míra provázanosti analytické a návrhové části (75 % dokumentů), často chybějící klíčové části, např. analýza)  Dominantně převažuje střednědobé plánování.  Provázanost s ÚPD řeší spíše města.  Územně analytické podklady jsou využívány minimálně.  Vazby na rozvojové dokumenty uskupení obcí a na krajské dokumenty slabé.  Nejčastější shrnující analytickou metodou SWOT analýza. 20

21. VÝSKYT HLAVNÍCH ČÁSTÍ ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ 21

22. OBLASTI SOCIOEKONOMICKÉ ANALÝZY 22

23. STRUKTURA A OBSAH NÁVRHOVÉ ČÁSTI  Dlouhodobou vizi, resp. cíle měla pouze 1/4 dokumentů (POV minimálně, ostatní ve více než polovině).  Střednědobé úkoly se vyskytují celkově u 35 % dokumentů (POV – 22 %, ostatní dokumenty – téměř 80 %). POTVRZENÍ POJETÍ DOKUMENTŮ JAKO STŘEDNĚDOBÝCH.  Aktivity obsahuje již většina dokumentů (průměrně 29), ale často nejsou příliš konkrétní.  Polovina obcí u aktivit uvádí náklady, odpovědnost příliš neřešena.  Akční plány využívají spíše větší obce.  Popis řízení a práce s dokumentem pouze v 10 % případů, obdobně stanovení způsobu monitoringu spíše výjimkou. 23

24. ZÁVĚRY Z ŠETŘENÍ OBCÍ  Na existenci rozvojového dokumentu má vliv velikost obce i uvolněnost starosty; na kvalitu dokumentu zejména postoje a zkušenosti starosty  Nepotvrdil se vliv polohy či socioekonomické situace  Velmi kolísá kvalita dokumentů  Dokumenty jsou spíše účelové (POV, podklad pro žádost o dotaci)  Struktura dokumentů odráží manažerskou realitu v obcích – rozhodování v krátkých obdobích  Složitější části (finanční analýza, organizační analýza, strategický plán, apod.) jsou v dokumentech jen velmi zřídka 24

25. PROČ MÁ OBEC PLÁNOVAT? „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“ Sun Tzu  Specifikace poslání a úkolů obce  Usměrňování rozvoje území  Vytváření konsenzu  Základ pro účelné využití zdrojů Dynamické změny a nejistota ohledně budoucnosti: Argument PRO nebo PROTI plánování? 25

26. CO KVALITNÍ KONCEPČNÍ DOKUMENT OBCI PŘINESE?  Vytvoření argumentační základny pro rozhodování v zásadních rozvojových otázkách  Praktický podklad (manuál) pro aktivizaci vnitřních zdrojů obce a realizaci rozvojových aktivit  Stěžejní podklad pro čerpání finančních prostředků z domácích zdrojů a ze zdrojů Evropské unie  Marketingový nástroj – informace o zamýšleném chování obce 26

27. PROBLÉMY PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCÍ?  Plánování je nedostatečné – v činnosti obce dominují operativní záležitosti, převládá krátkodobý pohled  Různorodé přístupy a terminologie  Nedostatečná provázanost mezi strategickým, územním a finančním plánováním  Nedostatečné vazby na plánování okolních obcí a svazků obcí a krajů (a opačně)  Nedostatečná metodická podpora 27

28. SOUČASNÁ METODICKÁ PODPORA PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ ROZVOJE OBCÍ  Právní úprava plánování je velmi schematická.  Různorodá úroveň metodické podpory dle témat a rezortů.  Dílčí podpůrné publikace a webové aplikace vzniklé v rámci projektů aplikovaného výzkumu MMR.  V posledních letech několik projektů Smart Administration zaměřených na metodiky a vzdělávání.  Problémy vzdělávacího systému pracovníků veřejné správy.  Volení zástupci se nemusí vzdělávat. 28

29. 2: PROGRAM ROZVOJE OBCE – KONTEXT, STRUKTURA, TVORBA 29

30. VÝZNAM PROGRAMU ROZVOJE OBCE (PRO)  Zachycuje hlavní problémy rozvoje obce a formuluje možná řešení  Slaďuje představy jednotlivých subjektů o rozvoji obce  Podporuje vytvoření systému spolupráce subjektů v obci  Zvyšuje připravenost obcí k podání žádostí o dotační podporu a zvyšuje šance získat vnější finanční prostředky  Je podkladem pro průmět aktivit v územním plánu  Je nástrojem koordinace rozvoje v širším území  Je podkladem pro rozhodování orgánů obce  Lze využít jako marketingový nástroj. 30

31. KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA RŮZNÝCH PROSTOROVÝCH ÚROVNÍCH. Strategie rozvoje mikroregionu Strategický plán MAS Program rozvoje obce Strategie rozvoje kraje Program rozvoje kraje oborové koncepce Strategie regionálního rozvoje ČR oborové koncepce EU, OECD, OSN 31

32. ZÁKLADNÍ PARAMETRY PRO  Hlavní nástroj řízení rozvoje obce  Zpracovává se opakovaně na období 4–7 let.  Dlouhodobý pohled ve strategické vizi pro období 10–20 let. Obsahuje zejména:  komplexní zhodnocení situace obce a zachycení hlavních problémů a limitů,  dlouhodobou vizi směřování rozvoje obce,  způsoby naplňování vize ve střednědobém období v podobě opatření a aktivit. 32

33. VZTAH PRO A DALŠÍCH KONCEPCÍ OBCE A.ÚZEMNÍ PLÁN – CO DŘÍVE?  PRO = výchozí koncepční dokument pro ÚP  má-li obec zpracovaný ÚP, vstupuje tento do tvorby PRO  PRO může sloužit jako podklad pro provedení promyšlených změn v ÚP B. DÍLČÍ (SEKTOROVÉ) KONCEPCE  soulad PRO a případných dalších koncepcí obce je nutný již z logiky věci 33

34. ZÁKLADNÍ STRUKTURA PRO A.2 Východiska pro návrhovou část A.1 Charakteristika obce B.1 Strategická vize B.3 Podpora realizace programu B.2 Opatření a aktivity A. ANALYTICKÁ ČÁST B. NÁVRHOVÁ ČÁST Úvod 1. Území 2. Obyvatelstvo 3. Hospodářství 4. Infrastruktura 5. Vybavenost 6. Životní prostředí 7. Správa obce Silné stránky Slabé stránky Vize na 10–20 let Opatření Tematická Prostorová Specifikace aktivit Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroj financování Řízení realizace Způsob sledování a hodnocení Způsob aktualizace 34

35. CO JE TŘEBA NA ZAČÁTKU PROMYSLET  Zda obec zpracuje PRO v základní podobě, nebo PRO rozšíří o některou další část  Jakým způsobem bude PRO vznikat  S kým bude PRO průběžně diskutován, tj. činnost pracovní skupiny, její složení a počet členů  Jak bude zapojeno obyvatelstvo  Jak budou časově uspořádány jednotlivé kroky tvorby PRO, tj. vytvoření harmonogramu 35

36. UKÁZKA HARMONOGRAMU (OBEC NEKOŘ). Obec NEKOŘ2013 Procesní krok /// Číslo týdne123456789101112131415161718192021222324 Z P R A C O V Á N Í P R O A.1 Charakteristika obce Terénní šetření – obyvatelé Terénní šetření - jiné Srovnávací analýza A.2 Východiska pro návrh. část Vyhodnocení předchozí koncepce obce Vyhodnocení vlivů dalších koncepcí B.1 Vize B.2 Programové cíle B.3 Opatření B.4 Rozvojové aktivity B.5 Podpora realizace programu Operativní rozpracování PRO Akční plán O R G Á N Y O B C E Obecní zastupitelstvo Obecní rada Komise obecní rady Výbory zastupitelstva obce jiné orgány obce …………. V E Ř E J N O S T Setkání s občany, podnikateli, spolky Informace do obecní tiskoviny – vydání Informace na web obce P R A C O V N Í S K U P I N A Jednání PS 36

37. OBSAH ANALYTICKÉ ČÁSTI PRO  Soustřeďuje základní fakta o obci a obsahuje komplexní zhodnocení situace v obci a stavu a vývoje jednotlivých oblastí života Část dokumentuZákladní obsahVolba rozšíření A. Analytická část A.1 Charakteristika obce 1.Území 2.Obyvatelstvo 3.Hospodářství 4.Infrastruktura 5.Vybavenost 6.Životní prostředí 7.Správa obce  Výsledky šetření obyvatel  Výsledky šetření podnikatelů  Výsledky šetření neziskových organizací  Srovnávací analýza A.2 Východiska pro návrhovou část Silné a slabé stránky  Limity rozvoje  Problémová analýza  SWOT analýza  Vyhodnocení předchozího programu rozvoje obce  Vyhodnocení vazeb dalších koncepčních dokumentů

38. OBSAH NÁVRHOVÉ ČÁSTI PRO  V návrhové části je vyjádřena představa o rozvoji obce a navržen způsob jejího dosažení. Část dokumentuZákladní obsahVolba rozšíření B. Návrhová část B.1 Strategická vize Vize..... let (10–20 let)  Principy rozvoje  (Dlouhodobé) strategické cíle  (Střednědobé) programové cíle B.2 Opatření a aktivity Opatření Aktivity..... let (4–7 let)  Specifikace opatření  Detailnější specifikace aktivit  Zásobník aktivit B.3 Podpora realizace programu 1.Organizační zajištění realizace 2.Způsob vyhodnocování a aktualizace dokumentu Akční plán–  Akční plán.....(1–2 roky)

39. MOŽNOSTI TVORBY PRO Obec může PRO zpracovat:  vlastními silami,  nebo dle potřeby s ohledem na personální a finanční kapacity obce může obec využít externích odborníků, a to:  na zpracování celého dokumentu a na kompletní řízení procesu tvorby,  na zpracování dílčích částí a na pomoc při řízení procesu tvorby,  nebo na metodickou podporu procesu tvorby. 39

40. Subjekty zapojené do strategického plánování na obecní úrovni  obec a obcí zřizované či založené organizace (školy, kulturní a sportovní zařízení aj.)  významní místní podnikatelé/zaměstnavatelé  významné místní instituce sídlící přímo nebo v relevantní blízkosti obce (např. SŠ nebo VŠ)  neziskové organizace  občané  svazky obcí, místní akční skupiny, kraj, zpracovatel (v případě externího realizátora) 40

41. ZAPOJENÍ AKTÉRŮ A OBČANŮ (1)  Realizační tým – základní subjekt pro zpracování PRO  Konkrétní osoby, které budou sestavovat jednotlivé části dokumentu.  Vedoucí realizačního týmu je zodpovědný za průběh procesu tvorby a za přípravu dílčích podkladů zastupitelstvu. Složení realizačního týmu:  a) PRO zpracovávaný vlastními silami, obce s malým úřednickým aparátem: vedoucí – starosta, členové – vybraní zastupitelé, vybraní členové výborů, příp. externí odborník. 41

42. ZAPOJENÍ AKTÉRŮ A OBČANŮ (2)  b) Větší obce a města: vedoucí – starosta nebo jím pověřený radní/zastupitel, členové – vybraní úředníci podílející se na tvorbě PRO, příp. externí odborníci (vybraný pracovník úřadu může působit jako tajemník týmu a připravovat místo vedoucího týmu podklady a administrativní záležitosti dle pokynů vedoucího týmu).  c) Externí zpracování celého PRO: vedoucí – externí odborník/zástupce obce, členové – další externí odborníci, úředníci obecního/městského úřadu, starosta či někdo z vedení obce/města (např. příslušný radní). 42

43.  Pracovní skupina představuje důležitý subjekt v procesu tvorby PRO.  Jde o shromáždění místních aktérů – zástupců významných podnikatelů, neziskových organizací, skupin obyvatel, příp. dalších subjektů.  Součástí pracovní skupiny je také realizační tým, který připravuje podklady, konzultuje a zohledňuje návrhy pracovní skupiny či pracovních skupin, pokud jich je zřízeno více.  Schází se dle předem stanoveného harmonogramu, spolu s pozvánkou obdrží včas také podklady pro jednání. Zapojení aktérů a občanů (3) 43

44. Možnosti zapojení pracovní skupiny (PS):  PS je hlavní konzultační a oponentní silou v procesu tvorby PRO, schází se k projednání a doformulování všech základních částí PRO 3-5x  PS projednává a vyjadřuje se k větším celkům, tj. analytické a návrhové části, do formulace výroků obou částí se více zapojuje realizační tým  PS se významně podílí na finálním hodnocení stavu obce (AČ) a na stanovování priorit v návrhové části  Z praktických důvodů je lepší pracovat s jednou PS, kterou je možné v případě potřeby rozdělit na více specializovaných podskupin. ZAPOJENÍ AKTÉRŮ A OBČANŮ (4) 44

45.  Setkání s občany – čím vyšší míra zapojení občanů do procesu tvorby PRO, tím lépe ------------------------------------------- DVA KLÍČOVÉ PROCESY INFORMOVÁNÍ KOMUNIKACE ZAPOJENÍ AKTÉRŮ A OBČANŮ (5) 45

46. Již ve fází přípravy PRO by měl být vypracován:  návrh způsobů a metod zapojení veřejnosti  návrh způsobu zajištění informovanosti a komunikace s veřejností (komunikační plán) Způsoby zapojení veřejnosti:  dotazníkové šetření: zjištění názorů veřejnosti;  informování o procesu tvorby PRO, o možnostech zapojení a způsobech vyjádření se k PRO (např. web obce – diskuse, formulář, e-mail, tel. linka apod.);  diskusní setkání s občany;  zapojení zástupců veřejnosti do pracovní skupiny;  další: např. zapojení dětí ze škol. ZAPOJENÍ AKTÉRŮ A OBČANŮ (6) 46

47. 47 3: TVORBA ANALYTICKÉ ČÁSTI PROGRAMU ROZVOJE OBCE

48. Charakteristika obce (A.1) – základ analýz  Smyslem charakteristiky obce je stručně a výstižně soustředit hlavní poznatky o obci, na základě nichž jsou formulovány vize a opatření. Všechny osoby zapojené do tvorby PRO tak mají srovnatelný informační základ.  Vloží do fakt o obci určitý nadhled, a to pomocí srovnání s údaji jiných území. Umožní tak posoudit závažnost problémů.  Je podkladem pro formulaci otázek v dotazníkových šetřeních, kdy chceme zjistit, jak jsou zjištěné problémy vnímány obyvateli a aktéry. 48

49. Základní a rozšířený obsah charakteristiky obce  Základní obsah by měl obsahovat každý PRO, dle velikosti obce (či zájmu) je poté možné základní obsah rozšířit Část dokumentu Základní obsahVolba rozšíření A.1 Charakteristika obce 1.Území 2.Obyvatelstvo 3.Hospodářství 4.Infrastruktura 5.Vybavenost 6.Životní prostředí 7.Správa obce  Výsledky šetření obyvatel  Výsledky šetření podnikatelů  Výsledky šetření neziskových organizací  Srovnávací analýza 49

50. Pojetí charakteristiky obce Charakteristika obce musí v jednotlivých oblastech odpovědět na následující obecné otázky:  Jaký je současný stav?  Jaký je vývoj?  Jaké jsou problémy, čím jsou způsobeny a případně zda a jak jsou řešitelné?  Jaké má obec rozvojové možnosti, které doposud nevyužívá? V případě, že má obec více místních částí je nezbytné sledovat situaci a vývoj i v jednotlivých částech, týká se to zejména vybavenosti. 50

51. Získání informací  Vlastní znalosti představitelů a pracovníků obce  Kdo, co ví? Jak se kdo ochoten a schopen znalosti zachytit (písemně, v diskuzi)?  Existující materiály obce  Statistické informace  Z veřejných databází  Z obecní evidence  Terénní šetření 51

52. Realizace terénních šetření  Dotazníkové šetření obyvatel  (Dotazníkové) šetření neziskových organizací  (Dotazníkové) šetření podnikatelů Nutné přizpůsobit způsob zjišťování počtu respondentů a místním zvyklostem 52

53. Dotazníkové šetření názorů obyvatel  Jde o nejvhodnější způsob srovnání zjištění objektivní situace a subjektivního vnímání problémů.  Šetření umožní zaměřit návrhovou část PRO na témata, která obyvatele nejvíce pálí.  Šetření zvyšuje transparentnost a významnost PRO. Je důležité zvolit vhodný způsob rozšíření dotazníků mezi obyvatele a maximalizovat tak počet navrácených dotazníků. POZOR: Odpovědi za jednotlivce x za domácnosti Jasně uvést od jakého věku (nejčastěji od 15 let) 53

54. Jak uskutečnit dotazníkové šetření?  Je vhodné předem informovat občany o dotazníkovém šetření a jeho smyslu (tisk nebo ostatní média).  Zaměřit dotazník na problémy a potřeby občanů – chceme zjistit jejich náhled na danou problematiku.  Zajímavé úvodní slovo, včetně objasnění smyslu a účelu dotazníku (jak bude s daty dále nakládáno).  Dotazník nesmí být dlouhý, vyplnění by mělo trvat max. 20 minut.  Příjemná a zajímavá grafická úprava, přehledné uspořádání (i barevně).  Anonymní, lze i s návratkou s kontaktními údaji – kvůli pozvání na veřejné projednání vyhodnocení dotazníku. 54

55. Distribuce a sběr dotazníků  Distribuce:  leták do všech domácností,  součást místního zpravodaje či jiné tiskoviny,  volně k vyzvednutí na frekventovaných místech (OÚ, pošta, škola, obchod, hospoda, apod.),  webové stránky obce.  Sběr:  schránky na sběrných místech (OÚ, pošta, škola, obchod, hospoda…),  webová aplikace či e-mailová schránka. 55

56. Jak formulovat otázky?  Nekomplikované, srozumitelné a krátké otázky.  Jednoduchý způsob položení otázek.  Komplikovaná témata raději rozložit do více kratších otázek.  Nepoužívat nadbytečně otevřené otázky – špatně se zpracovávají a vyhodnocují (ale mohou v nich zaznít zajímavé nápady). 56

57. Otevřená otázka: Co Vás v obci nejvíce trápí a co by se mělo změnit? Stručně napište. …………………………….….……………… ………………………………….…….……… Polootevřená otázka: Jste členem nějakého spolku, neziskové organizace působící v obci? Ano Jakého?........................................ Ne Uzavřená otázka: Znáte členy zastupitelstva vaší obce? Všechny Většinu Některé Nikoho Baterie otázek: Typy otázek

58. Jak šetření vyhodnotit  Zpracování výsledků dotazníku je někdy lepší nechat na odborníkovi – identifikace více vazeb a souvislostí (s nadhledem).  Získané odpovědi odrážejí názory těch, kdo se zajímají o rozvoj a dění ve městě a jsou ochotni se zapojit.  Je třeba počítat s tím, že dotazník vyplňují více nespokojení občané než občané spokojení. 58

59. Srovnávací analýza  Porovnání statistických ukazatelů vůči okolním obcím a v rámci velikostně podobných sídel daného kraje či jinak vymezených území (např. ORP, okres, kraj).  Pro správnou interpretaci je nezbytné konfrontovat situaci v obci se situací v okolí minimálně v následujících oblastech (Vymyká se obec, nebo je na tom stejně?):  Vývoj počtu obyvatel  Nezaměstnanost 59

60. Doporučený obsah charakteristiky obce  Viz metodika tvorby PRO – metodická příloha B.  V příloze uveden obsah, význam a zdroje dané podkapitoly.  V případě, že dané téma není pro obec relevantní, tak obec zmíní tuto skutečnost a dále se tématu nevěnuje. 60

61. Obsah podkapitol charakteristiky obce (1) 61 KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 1. Území –  umístění obce v rámci ČR, kraje, ORP  katastry a části obce, velikost území obce  vzdálenosti do spádových sídel  ráz krajiny v okolí obce  základní historické souvislosti obce ovlivňující současnou situaci obce 2. Obyva- telstvo Demografická situace  počet obyvatel a jeho vývoj v obci (v částech obce)  pohyb obyvatel – počty narozených a zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých  věkové složení obyvatel (zejména podíly seniorů a dětí)  předpokládaný vývoj zastoupení dětí a seniorů  vzdělanostní struktura obyvatel Sociální situace  národnostní menšiny v obci  výskyt/odhad počtu sociálně slabých obyvatel/skupin  výskyt sociálně vyloučených lokalit, popis problémů  problémy s uživateli návykových látek Spolková, osvětová a informační činnost  spolky v obci a profil jejich činnosti  podpora spolkové činnosti ze strany obce  práce obce s mládeží a seniory  významné akce pořádané v obci  způsoby informování občanů

62. Obsah podkapitol charakteristiky obce (2) 62 KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 3. Hospo- dářství Ekonomická situace  charakter hospodářství v obci  struktura podnikatelských subjektů působících v obci (velikostní; odvětvová)  charakteristika klíčových subjektů  spolupráce obce s podnikateli, podpora podnikání  plochy pro podnikání (k dispozici, poptávka)  potřeby podnikatelů  charakter zemědělské výroby v obci  pozemkové úpravy v obci  komerční služby v obci  chybějící komerční služby v obci  atraktivity cestovního ruchu, turistické cíle  počet návštěvníků (odhadem, počet vstupenek)  turistická infrastruktura (ubytování a stravování – kapacita, půjčovny, infocentra apod.) Trh práce  obyvatelé v aktivním věku (počet, %)  struktura ekonomicky aktivních obyvatel  míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných  míra dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců)  dojížďka a vyjížďka za prací  opatření na podporu zaměstnanosti v obci (VPP)

63. 63 Obsah podkapitol charakteristiky obce (3) Pozn.: Zde bychom mohli okomentovat jedn. body a zdroje. KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 4. Infra- struktura Technická infrastruktura  zajištění pitné vody, napojení na vodovod, kapacita, kvalita vody, technický stav  napojení na kanalizaci, čištění odpadních vod, ČOV  plynofikace míra napojení, poptávka po plynofikaci  stav a kapacity ostatní technické infrastruktury (elektrická síť, sítě pro internet, připojení na internet  nakládání s odpady (systém sběru a likvidace, existence sběrného dvora, kompostárny, skládky apod.) Dopravní infrastruktura Napojení obce na silniční a železniční síť  čísla a kategorie silnic procházejících obcí  technický stav komunikací procházejících obcí  vzdálenost obce od nájezdu na D / R  číslo železniční trati procházející obcí, charakter trati  přítomnost zastávky/nádraží,případně vzdálenost od  dopravní zátěž obce (množství vozidel, hluk apod.) Místní komunikace  délka a stav místních komunikací, údržba  parkovací místa, cyklostezky a cyklotrasy na území obce Dopravní obslužnost  zapojení obce do integrovaného systému dopravy  počet spojů veřejné dopravy  kvalita spojení (četnost spojů, přepravní doba, přestupy)  chybějící spoje (kdy, kam)  zajištění veřejné hromadné dopravy v rámci obce

64. 64 Obsah podkapitol charakteristiky obce (4) KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 5. Vybave- nost Bydlení  počet domů (bytů) v obci, počet/podíl neobydlených  podíl bytů v rodinných/bytových domech, nájemních bytů  počet obecních bytů, podíl na bytovém fondu v obci  počet dokončených bytů za posledních 10 let  počet zájemců o dům/byt  podpora bytové výstavby obcí  plochy připravené pro bytovou výstavbu  sociální bydlení  podíl domů využívaných pro rekreaci  individuální rekreační objekty Školství a vzdělávání  MŠ, ZŠ (úplná, neúplná – ročníky), ostatní školy  počty dětí a žáků v jednotlivých druzích škol, kapacity – naplněnost škol (současný stav, výhled), zřizovatelé škol  spádovost do školských zařízení v obci  nároky na rozpočet obce  vyjížďka žáků do škol (jaký typ školy, kam) Zdravotnictví  lékařská praxe v obci (praktický, dětský, stomatolog, gynekolog; zdravotní středisko, nemocnice)  frekvence dojížďky lékařů do obce, četnost ord. hodin  dostupnost zdravotnických zařízení – dojížďka  chybějící zdravotní služby

65. 65 Obsah podkapitol charakteristiky obce (5) KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 5. Vybave- nost Sociální péče  komunitní plánování sociálních služeb v obci  sociální služby v obci, jejich rozsah a způsob zajištění  počet a kapacita pobytových zařízení sociálních služeb pro různé skupiny (seniory, zdravotně postižené atd.)  chybějící sociální služby  obce, kam se vyjíždí za sociálními službami/spádové obce s pobytovými zařízeními  podmínky pro život seniorů Kultura  podmínky pro kulturní aktivity v obci  kulturní zařízení v obci a jejich návštěvnost  chybějící kulturní zařízení (případně jejich dostupnost)  nejvýznamnější kulturní aktivity a jejich návštěvnost  nejvýznamnější kulturní památky a jejich návštěvnost Sport a tělovýchova  podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity v obci  sportovní a volnočasová zařízení  dětská hřiště a prostory pro neorganizované setkávání dětí  sportovní kluby  sportovní a volnočasové aktivity  chybějící sportovní/volnočasová zařízení (případně jejich dostupnost v okolních obcích)

66. Obsah podkapitol charakteristiky obce (6) KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 6. Životní prostředí Stav životního prostředí  půdní fond na katastru, kvalita půd, míra ohrožení erozí  kvalita ovzduší  kvalita vody z lokálních zdrojů  míra ohrožení hlukem, existence protihlukových stěn  složky životního prostředí ohrožené znečištěním  stav ploch/areálů brownfields, lokalit s ekolog. zátěžemi Ochrana životního prostředí  chráněná území na katastru obce, charakter, rozloha  střety rozvojových záměrů obce s ochranou přírody  problémy ochrany přírody v obci 7. Správa obce Obecní úřad a kompetence obce  typ obecního úřadu a případně rozsah správního obvodu  správní činnosti, které obec vykonává pro jiné obce  počet zaměstnanců obce (případně úvazky), osoby na veřejně prospěšných pracích  organizace zřizované obcí, obory jejich činnosti, hlavní aktivity  ekonomické výsledky hospodaření zřizovaných organizací 66

67. Obsah podkapitol charakteristiky obce (7) KapitolaDílčí témataObsah podkapitoly 7. Správa obce Hospodaření a majetek obce  bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech (vyrovnaný/ přebytkový/deficitní rozpočet)  získané nenárokové dotace v posledních 5 letech  finanční majetek obce  nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání  ekonomická efektivnost nemovitého majetku, tj. provozní náklady vs. přínosy (příjmy z pronájmu) Bezpečnost  míra kriminality (podíl trestných činů na 1 000 obyvatel)  aktivity zaměřené na prevenci kriminality  počet skutečností řešených přestupkovou komisí za rok  způsob začlenění do integr. záchranného systému  rizika živelních pohrom a jejich předcházení  varování obyvatel před nebezpečím (zejména živelním) Vnější vztahy a vazby  přehled organizací, svazků obcí, sdružení apod., jichž je obec členem  náklady a přínosy zapojení obce do jednotlivých organizací  partnerské obce a regiony v ČR, v zahraničí 67

68. Elektronická metodická podpora  Rozsáhlá tematická základna analýzy (charakteristiky) obce byla na předchozích 7 obrázcích pouze PŘEDSTAVENA  NENÍ TŘEBA si to pamatovat  NENÍ TŘEBA se to učit  JE TŘEBA MÍT PŘEHLED → zpracování zjednoduší webová aplikace (např. načtení dat v předvolených tabulkách, vytvoření grafů apod.) 68

69. 69 4: TVORBA NÁVRHOVÉ ČÁSTI PROGRAMU ROZVOJE OBCE

70. Základní a rozšířená struktura návrhové části 70  Základní strukturu návrhové části musí obsahovat každý PRO bez ohledu na velikost obce.  Rozšířené části do svého PRO si obec může vybrat zcela libovolně. Část dokumentuZákladní obsahVolba rozšíření B. Návrhová část B.1 Strategická vize Vize..... let (10–20 let)  Principy rozvoje  (Dlouhodobé) strategické cíle  (Střednědobé) programové cíle B.2 Opatření a aktivity Opatření Aktivity..... let (4–7 let)  Specifikace opatření  Detailnější specifikace aktivit  Zásobník aktivit

71. 71 Vazby mezi úrovněmi návrhové části PRO  Strategická vize je naplňována opatřeními, které jsou rozvedeny v aktivity.  Každé opatření se skládá minimálně z jedné aktivity. Opatření 1 Strategická vize Opatření 2 Opatření 3 Aktivita 1.1 Aktivita 3.2 Aktivita 3.1 Aktivita 2.2 Aktivita 2.1 Aktivita 1.2

72. 72 Podklady pro tvorbu návrhové části  základní podklad pro tvorbu návrhové části  charakteristika obce (část A.1) – soustředí hlavní poznatky o obci, představuje jednotný informační základ (objektivní) pro všechny aktéry zapojené do tvorby PRO  rozšiřující podklady  šetření názorů obyvatel obce – vnáší do procesu subjektivní vnímání obyvatel obce, umožní zaměřit návrhovou část na témata, která obyvatelé nejvíce tíží, šetření zvyšuje transparentnost a významnost PRO  srovnávací analýza – jedná se o porovnání vybraných statistických ukazatelů vůči okolním obcím a v rámci velikostně podobných sídel daného kraje

73. 73 Formulace východisek pro návrhovou část  Část A.2 analytické části PRO – spojovací můstek mezi analýzami a návrhovou částí  Základem je hodnocení silných a slabých stránek  Dále možné zpracovat:  Limity rozvoje  Problémová analýza  SWOT analýza  Vyhodnocení předchozího programu rozvoje obce  Vyhodnocení vazeb dalších koncepčních dokumentů

74. 74 Formulace analytických závěrů – proč?  vyhodnotit rozvojový potenciál řešeného území  definovat funkce řešeného území s ohledem na jeho pozitivní (udržitelný) rozvoj  identifikovat rozvojové slabiny rozvoje řešeného území  identifikovat potenciální úskalí rozvoje řešeného území

75. 75 Jak vybrat klíčové výroky pro NČ? SILNÉ STRÁNKY (pozitiva, rozvojové faktory, tj. to, na čem lze stavět rozvoj obce) SLABÉ STRÁNKY (negativa, problémy, tj. to, co je nutno řešit, či odstranit) ...

76. 76 Vyhodnocení předchozích koncepcí Z vyhodnocení musí pro návrhovou část vyplynout:  cíle, kterých nebylo dosaženo a k nimž je třeba nalézt nové způsoby řešení;  aktivity, které nebyly zrealizovány a je třeba je zařadit do nového PRO;  náměty na změny organizačního a personálního zajištění realizace nového PRO;  zpřesnění reálných finančních nákladů různých činností a možností získat finanční prostředky na jejich realizaci.

77. 77 Co je třeba pro strategické myšlení – základní vlastnosti stratéga  Otevřenost  Spontánnost  Smysl pro realitu  Představy jsou duší rozvoje. Udávají směr, ztělesňují hnací myšlenky. Strategické plánování je o myšlenkách.  Na představy není žádný recept, vznikají pozitivním myšlením. 77

78. 78 Co je vize?  Představa o budoucnosti obce – jak se bude obec zlepšovat a měnit pomocí realizace opatření navržených v PRO.  Časový horizont: 10 – 20 let, vize tedy nebude naplněna realizací jednoho PRO, ale více PRO na sebe navazujících – proto je tak důležité vyhodnocování a aktualizace PRO.

79. 79 Jak vizi zformulovat?  Definována je na základě výsledků a závěrů analytické části PRO.  Může být definována stručně v bodech nebo detailnějším rozepsáním naší představy o budoucnosti.  Vizi formuluje realizační tým na základě výsledků šetření názorů obyvatel, diskuze pracovní skupiny či veřejné diskuze s občany. ---------------------------  Technická poznámka: Vize se formuluje v přítomném čase – je to naše představa budoucí přítomnosti.

80. 80 Jak pracovat s cíli (1) Co je cíl?  Čeho bude dosaženo realizací PRO.  Charakteristika: cíl je realistický (reálně dosažitelný), měřitelný nebo hodnotitelný, vydiskutovaný a odsouhlasený aktéry  Uvádět u nich hodnotící ukazatele, včetně výchozích a očekávaných hodnot  hodnocení naplňování realizace PRO.  Ne vždy musí být cíl kvantifikovatelný, musí však být hodnotitelný adekvátním způsobem. Např.: zvýšit počet obyvatel o 5%, odstranit 30% ekologických zátěží v obci apod.

81. 81 Jak pracovat s cíli (2)  Strategické (dlouhodobé) cíle  Pomáhají zajistit kontinuitu rozvoje obce.  Jejich naplňování je rozpracováno pomocí opatření a aktivit v několika PRO.  Např. „Obec bude mít za 15 let opraveny všechny místní komunikace.“  Programové (střednědobé) cíle  Zpřesnění strategických cílů pro konkrétní PRO.  Stanoví, čeho bude dosaženo realizací opatření a aktivit.  Jsou formulovány na 4 – 7 let (dle období platnosti PRO).  Např. „Během pěti let opraví obec třetinu místních komunikací v obci.“

82. 82 Sestavení opatření a aktivit (1) Opatření a aktivity = Způsob dosahování vize (a cílů) Opatření:  Zastřešují soubory aktivit k určitému tématu/prostoru a stanoví přístup k řešení jednotlivých témat/problémů.  Odvíjí se od vize, resp. cílů, mají střednědobý charakter.  Každé opatření obsahuje min. 1 aktivitu.  Charakter opatření:  prostorový – zaměřeno na komplexnější řešení situace v jednotlivých částech obce  tematický – řešení určitého tématu v rámci celé obce

83. 83 Sestavení opatření a aktivit (2) Aktivity:  označují konkrétní akce, činnost v rámci opatření  každou aktivitu je nutné podrobně specifikovat (viz níže)  může mít kratší dobu realizace než je celé návrhové období PRO

84. 84 Specifikace aktivit  Důležitost (priorizace)  Termíny – rok(y) realizace  Odpovědnost za realizaci – určení subjektů, které budou zajišťovat faktické naplňování aktivity.  Náklady – odhad nákladů na realizaci aktivity.  Zdroje financování  Komentář (např. postupové kroky)  ZÁSOBNÍK AKTIVIT: soupis nápadů, činností, které by neměly zapadnout, ale které nejsou v období platnosti PRO realizovány.

85. 85 Příklad seřazení aktivit v návrhové části PRO (=priorizace)  zpracovatel (priorizace aktivit na základě analýzy a odborného posouzení relevantních oblastí dopadů – ekonomika, společenský rozvoj, životní prostředí)  pracovní (expertní) skupina (posouzení návrhu zpracovatele, vlastní náměty pro priorizaci – např. bodovací metoda)  orgány obce (posouzení návrhu zpracovatele, realizace vlastní priorizace – např. bodovací metoda, je třeba stanovit váhy jednotlivých hodnotících subjektů)  vyhodnocení priorizace (statistické metody)  ZASTUPITELSTVO OBCE = konečné rozhodnutí o priorizaci

86. 86 Příklady opatření a aktivit Rozvojové aktivity lze konkretizovat např. v podobě tabulky: Název aktivity DůležitostTermínyOdpovědnostNáklady Zdroje financování Pravidelná setkávání seniorů střední konání 3 x ročně průběžné Sociální výbor zastupitelstva obce 50 tis. Kč/rok vlastní Komentář: Prostor pro vysvětlení aktivity a pro rozepsání pracovních kroků, případně pro uvedení dalších informací dle potřeby. Oprava komunikace XY vysoká do konce roku/ v roce 20XY starosta600 tis. Kčvlastní/dotace Komentář:... Komentář:

87. 87 Struktura návrhové části – shrnutí Vize Strategick ý cíl Programový cíl Opatření Aktivita Opatření Programový cíl Strategick ý cíl Programový cíl Opatření Aktivita Opatření Programový cíl Vize  2–5 strategických cílů  1 a více programových cílů  1 a více opatření  1 a více aktivit Volitelné

88. 88 5: PODMÍNKY PRO REALIZACI PROGRAMU ROZVOJE OBCE A AKTIVIZACE OBYVATEL

89. 89 Význam faktorů kvality procesu strategického plánování Pramen: Výzkum Národní sítě zdravých měst, 2004 Faktor kvalityVýznamnost 1. Název dokumentu či projektu strategického plánování Nevýznamné 2. Zúčastnění pozorovateléStředně významné 3. Metodika zpracování dokumentůDůležité, ale ne rozhodující 4. Zapojení veřejnostiVýznamné, ale ne samospasitelné 5. Silné politické vedení procesuVelmi významné 6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe Velmi významné

90. 90 Nastavení podmínek pro realizaci PRO Závěrečná kapitola B.3  Stanovení způsobu zajištění naplňování PRO.  Stanovení způsobu sledování a vyhodnocování naplňování PRO (zpětná vazba).  Stanovení způsobu provádění změn (aktualizace).

91. 91 Zajištění naplňování PRO  zavedení systému krátkodobého (operativního) plánování  odpovědnost za zajištění plnění opatření / aktivit  osoba/tým, který bude řídit a koordinovat realizační fázi  finanční zdroje pro realizaci  spolupráce aktérů při realizaci rozvoje (soukromý sektor, neziskový sektor, veřejnost)

92. 92 Sledování a vyhodnocování realizace  Jakým způsobem se bude realizace sledovat – plnění aktivit, tj. uskutečněné činnosti; naplňování cílů, tj. změny hodnotících ukazatelů.  Kdo, jakým způsobem a v jakých termínech bude předávat podklady pro vyhodnocení (informace o plnění aktivit mají předávat osoby/organizace, které za ně odpovídají).  Kdo bude PRO vyhodnocovat.  Jakým způsobem bude naloženo s výsledky vyhodnocení realizace – komu budou předány, jak by na ně mělo reagovat zastupitelstvo obce apod.  Ukazatele pro sledování vývoje celkové situace obce (nejjednodušší způsob průběžné kontroly situace)

93. 93 Způsob aktualizace PRO Postup, jak reagovat na změny situace a na plnění PRO. Obec zde stanoví:  Jak často / Za jakých okolností bude prováděna aktualizace PRO a jak často budou probíhat dílčí revize PRO.  Kdo bude aktualizaci a dílčí revize PRO provádět (např. vybraný člen realizačního týmu).  Jak budou aktualizace či dílčí revize PRO provedeny – buď dodatkem ke stávajícímu PRO, nebo (což je vhodnější) přímo úpravou PRO (s uvedením termínu aktualizace a vyznačením provedených změn).

94. 94 Akční plán  Krátkodobý dokument: 1 – 2 roky  Navazuje na návrh opatření a aktivit a upřesňuje způsob realizace rozvojových aktivit (do podoby postupových kroků – viz také komentáře k aktivitám).  Obsah tvoří většinou:  seznam nosných akcí / projektů na dané období  rozpis hlavních kompetencí a úkolů vybraných aktérů (organizační a materiální zabezpečení)  projektové fiše  Aktivity na další období či aktivity s nižší důležitostí mohou být přesunuty do ZÁSOBNÍKU AKTIVIT.

95. 95 Proces projednávání  Nepodcenit zejména při tvorbě harmonogramu – nutné dostatečné časové rezervy.  Určit kontrolní termíny zpracování a dílčí výstupy.  S předstihem před jednáním zaslat podklady a stanovit cíle jednání.  V případě rozhodovacích orgánů (rada obce, zastupitelstvo obce) určit povahu přijímaného usnesení v jednotlivých fázích projednávání PRO.

96. 96 Proces schvalování  PRO se stává závazným dokumentem pro řízení rozvoje obce schválením zastupitelstvem obce  Je žádoucí, aby se zastupitelé na tvorbě PRO podíleli, resp. byli alespoň průběžně informováni, mohli vyjádřit svůj názor a svůj názor také vyjádřili  Je třeba dodržet schvalovací zvyklosti dané obce a nechat PRO projít jednáním a vyjádřením dalších orgánů obce Po schválení:  PRO zpřístupnit na webu po celou dobu platnosti  PRO je vhodné poskytnout i okolním obcím a kraji

97. 97 Aktivizace (a participace) obyvatel PARTICIPACE = zapojení aktérů do rozvoje PARTICIPACE >> komunikace a spolupráce  Možnost vyjádření svých představ a ovlivnění dění v obci...  Zapojení do společenského života obce...  Spolupráce při realizaci rozvojových projektů.

98. Pramen: Sedm kroků k zapojení veřejnosti, Agora Central Europe, 2002 Stupně zapojení veřejnosti do rozvoje obce VrcholROZHODOVÁNÍ V RUKOU OBČANŮ Občané si sami rozhodují o svých záležitostech 4. stupeňPARTNERSTVÍObčané spolupracují se samosprávou 3. stupeňKONZULTACESamospráva naslouchá občanům 2. stupeňZODPOVÍDÁNÍ SESamospráva vysvětluje občanům 1. stupeňOPOZICEObčané mohou vyjádřit své námitky INFORMOVÁNÍ

99. 99 Výhody a nevýhody zapojování veřejnosti Časová náročnost Nedůvěra lidí, úřadů, expertů Tvorba komunity Zkvalitnění projektu Úpravy dle návrhů veřejnosti Časová nenáročnost Plynulost, snazší koordinace a komunikace Veřejnost nemá vliv na počáteční návrhy Lidé rozhodují nad hotovým projektem Spolupráce občanů Lidé se těší na výsledek Rychlejší přijetí záměru Lidé se často poprvé seznamují s projektem Protesty proti výstavbě Řešení sporů a odvolání Účast veřejnosti při procesu rozhodování Realizace projektu Příprava projektu Minimální možnost vyjádření veřejnosti

100. 100  Osobní setkání –projednávání rozhodujících kroků a výsledků  „Papírová“ komunikace – zjištění názorů (dotazníky, ankety…)  E-mailová komunikace –výměna informací a připomínkování  Webová podpora – zveřejňování částí dokumentu a souvisejících informací  Veřejné projednání – představení a propagace dokumentu, diskuze problémů Obvyklé způsoby komunikace při tvorbě PRO

101. 101  Okružní cesty – inspirace dobrou a špatnou praxí  Plánovací víkend, Otevřený dům  Mapování oblasti dětskýma očima  Oblíbená místa / Nedotknutelná místa Neobvyklé způsoby vtažení veřejnosti do procesu plánování

102. 102  Špatná komunikace mezi samosprávou a občany.  Podceňování komunikace ze strany samosprávy.  Nezájem občanů o dění v obci.  Absence plánování, vizí… Problémy participace při plánování rozvoje

103. 103 TEST

104. 104 1.Je zákonem nařízena povinnost pro obce zpracovávat program rozvoje obce? 2.Existuje povinnost volených zástupců vzdělávat se v oblasti řízení a plánování? 3.K čemu je dobrý Program rozvoje obce? (alespoň 3 možnosti) 4.Uveďte tři typy subjektů zapojených do tvorby PRO. 5.Z jakých dvou základních částí se skládá program rozvoje obce? 6.Jaké podkapitoly (základní obsah) má Charakteristika obce? (uveďte alespoň pět) 7.Jak se zapojuje do procesu tvorby PRO veřejnost? 8.Jaké typy otázek lze použít v rámci dotazníkového šetření? (uveďte alespoň tři) 9.Jakým nástrojem je zajištěna dlouhodobá kontinuita několika PRO v povinné struktuře? 10.Jak dělíme opatření?