2.  Jsou neústrojné (anorganické), stejnorodé p ř írodniny.  Jejich slo ž ení lze vyjád ř it chemickým vzorcem (slou č enina) nebo zna č kou (prvek).

3.  UTUHNUTÍM Z MAGMATU (nej č ast ě ji) nap ř. k ř emen, ž ivce, olivín  ODPA Ř OVÁNÍM NEBO SRÁ Ž ENÍM Z ROZTOK Ů, nap ř. s ů l, kalcit, zlaté ž íly  P Ř EM Ě NOU p ř i vysoké teplot ě a tlaku, nap ř. slídy z jílových nerost ů  KRYSTALIZACÍ Z PLYN Ů – síra  NAHROMAD Ě NÝCH ZBYTK Ů ORGANICKÝCH LÁTEK - z koster uhynulých ž ivo č ich ů – nap ř. apatit  ZV Ě TRÁVÁNÍM, p ů sobením vody, kyslíku a oxidu uhli č itého, nap ř. kaolinit, illit z ž ivc ů

4. MAGMA LÁVA KRYSTAL AMORFNÍ MINERÁL Ž HAVÁ TEKUTÁ HMOTA Z ROZTAVENÝCH K Ř EMI Č ITAN Ů, PLYN Ů A VODNÍ PÁRY. TEPLOTA SE POHYBUJE OD 600°C DO 1500°C. ROZTAVENÉ HORNINY, KTERÉ SE DOSTÁVAJÍ NA POVRCH ZEM Ě, NAP Ř. B Ě HEM SOPE Č NÉ Č INNOSTI NEBO V MÍSTECH ZLOM Ů. TEPLOTA SE POHYBUJE MEZI 700 – 1200°C. TROJROZM Ě RNÉ T Ě LESO S DANOU VNIT Ř NÍ STAVBOU A UR Č ITOU SOUM Ě RNOSTÍ. JE OHRANI Č ENÝ ROVNÝMI PLOCHAMI A HRANAMI. BEZTVARÝ MINERÁL, KTERÝ NETVO Ř Í KRYSTLAY.

5. = geometrické t ě leso omezené: a) plochami b) hranami c) vrcholy - vn ě jší tvar je odrazem vnit ř ní stavby

6. Rozd ě lení nerost ů z hlediska krystalizace  Nejsou-li omezené prostorem, tvo ř í z ř etelná t ě lesa- KRYSTALY = nerost krystalovaný  V omezeném prostoru jsou na nerostu patrné jen lesklé rovné plošky – krystaly nejsou viditelné pouhým okem (nerost krystalický)  N ě které nerosty nikdy netvo ř í krystaly = NEROSTY BEZTVARÉ - amorfní - amorfní

8. malachit + azurit antimonit síra

11. -podle nich ř adíme nerosty do krystalových soustav: STŘED SOUMĚRNOSTI – má ho ka ž dý krystal STŘED SOUMĚRNOSTI – má ho ka ž dý krystal OSY SOUMĚRNOSTI : OSY SOUMĚRNOSTI : a = p ř edozadní (nejkratší) b = pravolevá c = svislá ROVINY SOUMĚRNOSTI ROVINY SOUMĚRNOSTI

12. P ř ehled 7 krystalových soustav  Trojklonná  Jednoklonná  Koso č tvere č ná  Č tvere č ná  Klencová  Šestere č ná  Krychlová

13. SOUMĚRNOST SS SS, 1RS SS, 3RS SS, 5RS SS,3RS SS, 7RS SS, 9RS

15. POLYMORFIE

16. IZOMORFIE

18. POROVNÁNÍ MODIFIKACÍ UHLÍKU

19. FYZIKÁLNÍMI CHEMICKÝMI

21. - H HH HUSTOTA - M MM MECHANICKÉ VLASTNOSTI - tvrdost, soudržnost, štěpnost a lom - O OO OPTICKÉ VLASTNOSTI - barva, vryp, lesk, propustnost světla - D DD DALŠÍ např. magnetické vlastnosti, elektrické vlastnosti, tepelné vlastnosti - žáruvzdornost, tepelná vodivost

22. JE PODÍL HMOTNOSTI A OBJEMU JE PODÍL HMOTNOSTI A OBJEMU Hmotnost zjistíme vá ž ením. Hmotnost zjistíme vá ž ením. Objem zjistíme v odm ě rném válci s vodou (o kolik ml stoupne hladina p ř i pono ř ení nerostu, tolik cm 3 je jeho objem). Objem zjistíme v odm ě rném válci s vodou (o kolik ml stoupne hladina p ř i pono ř ení nerostu, tolik cm 3 je jeho objem). Hustotu minerálu také zjistíme porovnáním jeho hmotnosti s hmotností stejného objemu vody. Vyjád ř eno č íslem: h 2,5, znamená, ž e tento minerál je dva a p ů l krát t ěž ší ne ž voda. Hustotu minerálu také zjistíme porovnáním jeho hmotnosti s hmotností stejného objemu vody. Vyjád ř eno č íslem: h 2,5, znamená, ž e tento minerál je dva a p ů l krát t ěž ší ne ž voda.

23. ZÁVISÍ NA

24. P ř ibli ž n ě ji m ůž eme porovnat pot ěž káním v ruce. M ůž eme tak rozlišit podobné minerály p ř ibli ž n ě stejné velikosti (nap ř íklad ž ivec od t ěž šího barytu). P ř ibli ž n ě ji m ůž eme porovnat pot ěž káním v ruce. M ůž eme tak rozlišit podobné minerály p ř ibli ž n ě stejné velikosti (nap ř íklad ž ivec od t ěž šího barytu). U v ě tšiny minerál ů se hustota pohybuje v rozmezí hodnot 2 a ž 4 g/cm 3. U v ě tšiny minerál ů se hustota pohybuje v rozmezí hodnot 2 a ž 4 g/cm 3. Velkou hustotu má zlato – 19 g/cm 3. To znamená, ž e krychle zlata o hran ě 1 cm vá ž í 19 gram ů. Lépe si mo ž ná p ř edstavíme krychli o hran ě 10 cm, která by celá ze zlata vá ž ila 19 kg. Velkou hustotu má zlato – 19 g/cm 3. To znamená, ž e krychle zlata o hran ě 1 cm vá ž í 19 gram ů. Lépe si mo ž ná p ř edstavíme krychli o hran ě 10 cm, která by celá ze zlata vá ž ila 19 kg.

25. TVRDOST Je odolnost nerostu vůči vnikání jiných těles. Je dána pevností vazeb mezi částicemi v krystalové mřížce. Určuje se porovnáváním s ostatními nerosty v tabulce stupnice tvrdosti.

26. STUPNICE TVRDOSTI 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 MASTEK DIAMANT KORUND TOPAZ KŘEMEN ŽIVEC APATIT FLUORIT KALCIT SŮL KAMENNÁ lze do nich rýpat nehtem rýpou do skla lze do nich rýpat nožem

29. 3. hodina Nerosty – tvary a vlastnosti Nerosty vznikají v ě tšinou krystalizací z magmatu v litosfé ř e. Nerosty, které krystaly netvo ř í, jsou tzv. amorfní. Krystaly se t ř ídí podle soum ě rnosti do krystalových soustav (podle stoupající soum ě rnosti) : trojklonná, jednoklonná, koso č tvere č ná, č tvere č ná, klencová, šestere č ná a krychlová. Shluky krystal ů na spole č ném podkladu – drúzy. K rozlišování nerost ů slou ž í jejich hlavn ě fyzikální vlastnosti:  hustota – podíl hmotnosti a objemu; nejv ě tší u ryzích kov ů mechanické vlastnosti:  tvrdost – podle stupnice tvrdosti (tvrdší nerost rýpe do m ě k č ího):1 mastek, 2 s ů l kamenná, 3 kalcit, 4 fluorit, 5 apatit, 6 ž ivec, 7 k ř emen, 8 topaz, 9 korund, 10 diamant

30. SOUDRŽNOST reakce na náraz nerostu NEROST KŘEHKÝ rozdrtí se a úlomky se rozletí rozdrtí se a úlomky neodletí změní tvar NEROST KUJNÝ NEROST JEMNÝ

31. ŠTĚPNOST nerost se štípe podle rovných ploch např. LOM LASTURNATÝ LOM nerost se láme v nerovných plochách

32.  barva, vryp, lesk, propustnost světla

33. A) nerosty BEZBARVÉ - nemají barvu ( č iré) B) ZBARVENÉ - mají barvu a sv ě tlejší vryp C) BAREVNÉ - mají barvu a stejný nebo tmavší vryp

34. Ur č ujeme pohledem p ř es nerost proti sv ě tlu  Nerosty PRŮHLEDNÉ – vidíme p ř es n ě (s ů l kamenná, slída)  Nerosty PRŮSVITNÉ – mají sv ě tlé okraje (olivín, k ř emen)  Nerosty NEPRŮSVITNÉ, (opakní) - sv ě tlo neprosvítá (pyrit) OLIVÍN PYRIT

35. VIDÍME SKRZ N Ě J PR Ů HLEDNÝ NEVIDÍME SKRZ N Ě J PR Ů SVITNÝ PROPOUŠTÍ SV Ě TLONEPROPOUŠTÍ SV Ě TLO NEPR Ů SVITNÝ

36.  Vzniká odrazem sv ě tla od povrchu nerostu.  Ur č ujeme p ř irovnáváním: skelný (=jako sklo), perle ť ový, diamantový, mastný, matný, kovový, nekovový, hedvábný, zemitý, prysky ř i č ný (jako sm ů la), …. KTERÝ JE KTERÝ???:

37. Lesk- ř ešení A=mastný B=skelný C=kovový D=perle ť ový pazourekkřemenpyritslída

38. ŽÁRUVZDORNOST TEPELNÁ VODIVOST např. azbest, muskovit, tuha - malá, např. kaolinit - nerost špatně vede teplo, pomalu se zahřívá - velká, např. křemen - nerost se rychle zahřeje

39. ŽÁRUVZDORNOST Některé minerály odolávají vysokým teplotám. Příkladem může být muskovit (světlá slída). Používá se jako izolační materiál. Vyrábí se z něho žáruvzdorná okénka („americká" kamna). Dalším příkladem je grafit (tuha) - má bod tání 2800°C.

40. ELEKTRICKY VODIVÉ NEROSTY ELEKTRICKY NEVODIVÉ NEROSTY  kovy (měď, stříbro, zlato),  grafit  sůl kuchyňská  kaolinit  diamant

41. PŘIROZENĚ MAGNETICKÉ NEROSTY - vysoký obsah železa

42.  RADIOAKTIVNOST Minerály s obsahem uranu, thoria a radia se vyzna č ují radioaktivními vlastnostmi. Vydávají neviditelné zá ř ení, p ř i č em ž dochází k postupnému vzniku ř ady izotop ů. Nap ř. smolinec – jsou nebezpe č né.

44. 4. hodina Nerosty – tvary a vlastnosti  pevnost po nárazu – k ř ehké (rozpad na úlomky), jemné (rozpad na prášek), kujné (jen zm ě ní tvar)  št ě pnost – rozpad podle rovných ploch x lomnost optické vlastnosti:  barva – bezbarvé (s ů l kamenná), zbarvené - mají sv ě tlejší vryp (fluorit), barevné - mají vryp stejné nebo tmavší barvy (pyrit)  propustnost sv ě tla – pr ů hledné (k ř iš ť ál), pr ů svitné (r ůž enín), nepr ů svitné (zlato) další vlastnosti:  ž áruvzdornost (tuha, slída), elektrická vodivost (zlato, m ěď, grafit), magneti č nost (magnetit).