1. 1 Metabolismus bílkovin a aminokyselin © Biochemický ústav LF MU 2016 - (H.P.)

2. 2 Aminokyseliny základní stavební jednotky proteinů pořadí aminokyselin v proteinech je geneticky kódované 20 základních aminokyselin  -aminokyselina L -aminokyselina

3. 3 Význam některých aminokyselin Glycin, Prolin, Lysin: vysoký obsah v kolagenu Tyrosin: prekurzor adrenalinu, noradrenalinu, melaninu, hormonů štítné žlázy Tryptofan: prekurzor serotoninu, melatoninu, Cystein: součást GSH, tvorba „disulfidových můstků“ v proteinech) Arginin: součást ureosyntetického cyklu (tvorba močoviny), zdroj NO Histidin: pufrační schopnosti bílkovin, histamin (alergické reakce) Glutamová kyselina: tvorba GABA Glutamin: účast při biochemických syntézách (donor aminoskupiny) Methionin: účast při syntéze např. adrenalinu (donor methylu) Valin, Leucin, Isoleucin : zvyšování hydrofobicity bílkovin Serin, threonin,tyrosin: účast při fosforylaci proteinů (regulace metabolismu)

4. 4 Esenciální aminokyseliny 9 aminokyselin z 20 je esenciálních (nepostradatelných) Valin Leucin Isoleucin Phenylalanin Tryptofan Threonin Methionin Lysin Histidin semiesenciální AK : arginin – v období růstu

5. 5 Proteiny (bílkoviny) vznik z aminokyselin AK jsou spojeny peptidovou vazbou biopolymery (  50 AK ) Vznik peptidové vazby ( -CO-NH- )

6. 6 Charakteristika proteinů biopolymery (  50 AK ) charakteristická struktura a prostorové uspořádání vznikají proteosyntézou

7. 7 DNA RNA proteiny transkripcetranslace konečný děj genetické exprese – syntéza bílkovin jádro Cytoplasma (ribosomy) genetická informace: uložena v DNA Jak je genetická informace čtena a vyjádřena ? kopie genetické informace z DNA (do mRNA) čtení genetické informace z mRNA a dle ní syntéza bílkovin. přenos genetické informace do cytoplasmy ( pomocí mRNA) Syntéza bílkovin - proteosyntéza

8. 8 Translace (proteosyntéza) Syntéza bílkovin probíhá v cytoplasmě na ribozomech Je zapotřebí: Ribozom (rRNA, bílkoviny) mRNA aminokyseliny t-RNA enzymy ( a dále další faktory, energie..)

9. 9 Translace - průběh iniciace - tvorba iniciačního komplexu elongace - prodlužování polypeptidového řetězce terminace - ukončení syntézy CAC GUG AK 5 CAA GUU AK 6 mRNA Větší ribozomální podjednotka Menší ribozomální podjednotka AK 3 AK 4 AK 2 Met

10. 10 Význam bílkovin pro lidský organismus zdroj AK potřebných pro syntézu bílkovin tělu vlastních zdroj N pro syntézu dusíkatých sloučenin (porfyriny, biogenní aminy, puriny, pyrimidiny apod. zdroj energie

11. 11 Denní příjem proteinů fyziologické minimum: 0,4g bílkovin/kg tělesné hmotnosti doporučené příjem: Dospělý: 0,8 g/kg Děti a těhotné: 1,2 g/kg

12. 12 Průměrný obsah proteinů v potravinách (%) PotravinaProteiny (%) Tvarůžky Tvrdé sýry Luštěniny Tvaroh měkký Maso Vejce Obilniny,rýže Mléko Brambory Ovoce,zelenina 30 25 20 13 8 4 2 1

13. 13 Další zdroje bílkovin Alternativní zdroje bílkovin: sojové maso – cca 45% bílkovin extrudované sojové bílkoviny Proteinové suplementy: vysoký obsah proteinů (20-90%) většinou na bázi sušené syrovátky mohou představovat metabolickou zátěž pro trávící systém, játra, ledviny Exotické zdroje bílkovin: klokaní maso, pštrosí maso, hlavonožci, mořské plody

14. 14 Kvalita proteinů Závisí na - obsahu esenciálních AK a jejich vzájemném poměru - stravitelnosti proteinu Pojmy: skutečná stravitelnost: % N absorbované z potravy k celkovému přijatému N potravou biologická hodnota: % N využitelného na syntézu endogenních bílkovin z celkového absorbovaného N aminokyselinové skore: množství limitující AK v proteinu vzhledem k množství stejné AK v referenčním proteinu násobeno skutečnou stravitelností

15. 15 Protein Biologická hodnota (%) Vaječný bílek Syrovátka Vejce Kasein (mléko) Hovězí maso Vepřové maso Ovesné vločky Pšeničná mouka Luštěniny (fazole) Želatina 100 96 80 70 60 53 (  Lys) 46 (  Met) 25 (  Met) Biologická hodnota proteinů v potravinách (%)

16. 16 Biologická hodnota proteinů BV – biological value BV živočiš. prot. > BV rostl. prot. Neplnohodnotné proteiny: Pšenice - deficitní na Lys, Trp, Thr, Met Luštěniny - deficitní na Met, Cys

17. 17 Přehled metabolismu proteinů a aminokyselin Intracelulární degradace GIT Degradace exogenních proteinů Odbourání AK syntéza proteinů syntéza dusíkatých látek

18. 18 Odbourání proteinů Exogenní proteiny: - trávení - probíhá v gastrointestinálním traktu žaludek (pepsin) tenké střevo (trypsin, chymotrypsin) Endogenní proteiny: - v cytosolu (proteasom) – intracelulární proteiny - v lysosomech - extracelulární proteiny

19. 19 Odbourání endogenních proteinů V cytoplasmě (proteasom): - specifické (závislá na ATP) - proteiny jsou značeny ubikvitinem - proteasom dutý cylindrický útvar uvnitř dutiny specifické proteasy -odbourání intracelulárních proteinů (s kratším poločasem)

20. 20 Odbourání endogenních proteinů V lysosomech: - nespecifické (nezávislá na ATP) - lysosom obsahuje hydrolasy kathepsin, kolagenasa, elastasa…(štěpení peptid.vazby) hyaluronidasa ….(štěpení glykosidové vazby) - odbourání extracelulárních proteinů Plasmatická membrána Lipidová dvojvrstva Hydrolytické enzymy Transportní proteiny

21. 21 Obrat endogenních proteinů - cca 125-220 g/den - biologický poločas pro proteiny je různý Laktátdehydrogenáza – 4 dny Albumin – 19 dní Elastin – celý život (?) - vzniklé AK jsou využity k resyntéze proteinů a dalších dusíkatých látek

22. 22 Trávení exogenních proteinů Schematicky Žaludek → duodenum → tenké střevo →……… Enzymy štěpící proteiny v GIT jsou produkovány jako neaktivní proenzymy Aktivace nastane odštěpením peptidové sekvence trypsin chymotrypsin elastasa karboxypeptidasy aminopeptidasy pepsin AK - resorpce do portální žíly

23. 23 Aktivace proenzymů ProenzymEnzym Aktivace proenzymu PepsinogenPepsin HCl nebo autokatalyticky TrypsinogenTrypsinEnterokinasa ProelastasaElastasaTrypsin ChymotrypsinogenChymotrypsinTrypsin

24. 24 Trávení proteinů Ústní dutina: žádné trávení bílkovin Žaludek: sekrece HCl – denaturace bílkovin, aktivace pepsinogenu pepsin – štěpení proteinu na polypeptidy chymosin - štěpení mléčné bílkoviny

25. 25 trypsin, chymotrypsin, elastasa: štěpení polypeptidů na kratší polypeptidy další enzymy (karboxypeptidasy, aminopeptidasy) dokončení štěpení na aminokyseliny resorpce aminokyselin (AK) z trávicího traktu Tenké střevo :

26. 26 Přehled metabolismu AK NH 3 Acetyl-CoA meziprodukty citrátového cyklu CO 2, H 2 O, energie Glukosa, glykogen (z glukogenních AK) Mastné kyseliny, lipidy, ketolátky Neproteinové dusíkaté látky syntéza bílkovin močovina

27. 27 Obecné rysy metabolismu AK AK je přeměňována na jinou dusíkatou látku např. dekarboxylací vznikají aminy, AK nebo její část se zabuduje do skeletu purinů nebo pyrimidinů AK je odbourávána odstraňuje se aminoskupina, AK se přeměňuje na acetylCoA nebo jiný meziprodukt citr. cyklu AK je zabudována do bílkoviny - syntéza bílkovin

28. 28 Dusíkaté sloučeniny syntetizované z AK - Purinové báze (adenin, guanin) - Pyrimidinové báze (cytosin, uracil, thymin) - Hem (obsažen v hemoglobinu, myoglobinu, cytochromech …) - Biogenní aminy (histamin, etanolamin, cholin …) - Hormony a neurotransmitery (adrenalin, thyroxin, serotonin, noradrenalin …) - Další dusíkaté látky: kreatinfosfát, karnitin …

29. Odbourání AK Katabolická dráha aminokyselin - odstraňuje se aminoskupina - nejčastěji pochodem transaminace - zbývající uhlíkatý skelet se dále metabolizuje

30. 30 Transaminační reakce (nejčastěji) - katalyzované aminotransferázami ( kofaktor-pyridoxal fosfát: zdroj vitamin B 6 ) AK + 2-oxoglutarát  oxokyselina + glutamát aminoskupina je přenesena z AK na oxokyselinu (většinou 2-oxoglutarát) za vzniku glutamátu Jak se zbaví AK aminoskupiny?

31. Obecná rovnice transaminace

32. Alaninaminotransferasa (ALT): alanin + 2-oxoglutarát pyruvát + glutamát Příklady transaminačních reakcí Aspartátaminotransferasa (AST) aspartát + 2-oxoglutarát oxalacetát + glutamát Kofaktor transamináz: pyridoxalfosfát zdroj – vitamin B 6

33. 33 - Dehydrogenační deaminace glutamátu glutamátdehydrogenázou (GDH) glutamát + NAD + + H 2 O NH 3 + 2-oxoglutarát + NADH + H + Jak se zbaví glutamát aminoskupiny? zdroj amoniaku (NH 3 ) v těle

34. 34 - Dehydrogenační deaminace glutamátu - Bakteriální fermentace proteinů v tlustém střevě amoniak difuzí přechází do portální krve   portální krev má relativně vysokou konc. NH3   amoniak odstraněn játry Hlavní zdroje amoniaku v těle

35. 35 NH 3 je toxický ! Musí být z těla odstraněn Hyperamonemie: NH3 > 50  mol/l Klinické příznaky od 23  mol/l (jaterní encefalopatie)

36. Důležité při jaterním selhávání nízkoproteinová dieta probiotika – živé mikrorganismy, podporují kvasné procesy na úkor hnilobných (laktobacily, bifidobakterie) prebiotika – nestravitelné složky potravy, které selektivně stimulují růst probiotik (laktulosa, oligofruktosa, inulin, vláknina) střevní antibiotika – lokálně působící (neomycin, metronidazol), krajní řešení, krátkodobé Jak omezit vznik amoniaku v lidském těle?

37. 37 Jak se odstraní amoniak ? Syntéza močoviny: hlavní cesta odstraňování amoniaku ureosyntetický cyklus probíhá v játrech ! reakce je endergonní – spotřeba 3 moly ATP na 1 mol močoviny CO 2 + 2 NH 4 +  H 2 N-CO-NH 2 + H 2 O + 2 H+ Močovina je krví transportována do ledvin a vylučována močí.

38. 38 Močovina Urea (diamid kyseliny uhličité) nízkomolekulární látka dobře rozpustná ve vodě neutrální přispívá k osmolalitě plasmy osmolalita  2 [Na+] + [glukosa] + [urea] mmol/kg H2O člověk denně močí vyloučí 20 - 35 g močoviny

39. 39 Koncentrace močoviny v séru koncentrace močoviny v plazmě: 2,5 – 8,3 mmol / l Zvýšená koncentrace močoviny v séru těžké poruchy funkce ledvin - syndrom urémie nadměrný rozpad proteinů v katabolických stavech (sepse, popáleniny, nádory, horečky apod.) Snížená koncentrace močoviny v séru těžké jaterní poruchy (jaterní kóma) nedostatek bílkovin v potravě

40. 40 Další způsoby odstranění amoniaku z těla a) Syntéza glutaminu: Ve tkáních, kde neprobíhá syntéza močoviny se syntetizuje glutamin. Glutamin je transportní forma NH 2 skupiny Enzym: glutaminsynthetasa glutamát + ATP + NH 3  glutamin + ADP + P anorg b) Syntéza alaninu: Amoniak vznikající ve svalu může být transportován i pomocí alaninu, který vzniká transaminací z pyruvátu. Alanin se pak transportuje do jater, kde je substrátem pro glukoneogenezi Glutamin je krví transportován do ledvin. V ledvinách je postupně deaminován na glutamát a oxoglutarát a amonné ionty se vylučují močí.

41. Proteiny NH 3 glutamát glutamát + urea (exkrece močí) 2-oxoglutarát + glutamin proteolýza dehydrogenační deaminace detoxikace v játrech deaminace v ledvinách aminokyseliny transaminace detoxikace v jiných tkáních NH 4 + (exkrece močí) NH 4 + (exkrece močí) deaminace v ledvinách Katabolická dráha dusíku - souhrn

42. 42 Dusíková bilance  N = příjem N /den - výdej N /den Příjem N - bilancuje se množství přijatých bílkovin. N příjem = hmotnost prot x 0,16 g Výdej N - počítá se na základě koncentrace močoviny v moči [g N / den]

43. 43 Dusíkaté látky v moči Dusíkatá látkadenní výdej močovina 10,5 g (84 % N moče) amonné soli0,57 g(4,5 % N moče) kreatinin0,55 g (4,5 % N moče) aminokyseliny0,5 g(4 % N moče) kyselina močová0,23 g(2 % N moče) ostatní dusíkaté látky(1 % N moče) celkový denní výdej N12,5 g

44. 44 Hodnocení dusíkové bilance Pozitivní dusíková bilance:  N > 0 růst, těhotenství, rekonvalescence Negativní dusíková bilance:  N < 0 snížený příjem proteinů popáleniny těžké infekce operace horečnatá onemocnění metabolický stres Vyrovnaná dusíková bilance:  N  0 fyziologický stav dospělého člověka