Download presentation
Presentation is loading. Please wait.
Published byJindřiška Vacková Modified over 8 years ago
1
Tento projekt je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0874. Historie počítačů Úvod do informačních technologií autor Mgr. Jana Truxová vytvořeno v květnu 2013
2
Obsah abakus logaritmy mechanické kalkulátory děrné štítky mechanické počítače Charles Babbage Augusta Ada samočinné počítače nultá generace první generace druhá generace třetí generace čtvrtá generace budoucnost zdroje 2
3
Abakus počítací pomůcka založená na systému korálků zajímavost v roce 1946 se utkal japonec Kiyoshu Matzukai, používající abakus, s elektronickým počítačem a po dvou dnech přesvědčivě vyhrál 3
4
Logaritmy 1614 John Napier zveřejnil logaritmické tabulky násobení, dělení je převedeno na snadnější sčítání a odčítání zajímavost logaritmické pravítko bylo používáno i k pro- vádění výpočtů v rámci vesmírného programu Apollo 4
5
Mechanické kalkulátory Leonardo da Vinci vynalezl mechanický kalkulátor podle jeho poznámek a náčrtků byl přístroj sestaven v nedávné době 5
6
Mechanické kalkulátory 1623 Wilhelm Schickard uměla sčítat, odčítat 6-ciferná čísla zajímavost měl být použit J. Keplerem při astronomic- kých výpočtech 1642 Blaise Pascal v 19 letech vyrobil vlastní mechanickou kalkulačku pro svého otce uměla sčítat a odčítat zajímavost získal královské privilegium na její výrobu 6
7
Mechanické kalkulátory 1694 Gottfried Wilhelm von Leibniz sestrojil krokový kalkulátor – umožňoval sčítání, odčítání, násobení, dělení a druhou odmocninu srdcem celého mechanismu byl ozubený válec s kovovými kolíčky – představoval jakýsi pevný program 7
8
Mechanické kalkulátory 1820 Thomas de Colmar sčítal, odčítal, násobil a dělil Arithmometr byl první sériově vyráběný kalkulátor zajímavost mechanické počítací stroje se udržely až do 70. let 20. st. 8
9
Děrné štítky 1805 Joseph-Marie Jacquard řídily chod tkalcovského stavu první paměťové médium 9
10
Využití děrných štítků 1889 Hermann Hollerith vymyslel: děrovací stroj čtečku děrných štítků spojených s počí- tadlem využití děrných štítků při sčítání lidu v USA zajímavost sčítání lidu trvalo 6 týdnů místo 10 let 10
11
Mechanické počítače během 19. století rozvíjí se myšlenka tzv. číslicových počíta- čových automatů zdrojem energie je pára stroje pracovaly na mechanickém principu (systém zapadajících ozubených kol) stroje se vyznačují značnou složitostí není znám ani jediný funkční exemplář 11
12
Charles Babbage žil 1791–1871 anglický matematik, filozof, vynálezce a strojní inženýr 1822 předvedl švédské akademii návrh stroje na řešení diferenciálních rovnic 1848 začíná vznikat všeobecně použitelný počítač pracující na mechanické bázi – Analytical Engine předurčil základní rysy moderních výpočetních systémů zajímavost nebyl nikdy plně realizován, nedokončil ho ani jeho syn 12
13
Babbagův Analytical Engine Stroj měl: paměť vstupní/výstupní jednotku řídicí jednotku 13
14
Augusta Ada žila 1815–1852 anglická matematička a vyná- lezkyně programování programovala Babbageho ana- lytický stroj pomocí děrných štítků vymyslela základy programo- vání zajímavost dcera anglického básníka George Gordona Byrona 14
15
Samočinné počítače začínají vznikat ve 30. letech 20. století hnací silou je elektrický proud vzniká nový pojem počítač v průběhu let se mění hlavní používané součástky pro stavbu počítače dělí se na generace podle používaných součástek 15
16
Nultá generace počítačů 1934–1944 elektromechanické počítače hlavní součástkou je elektromagnetické relé rychlost kolem 10 operací za sekundu programují se ve strojovém kódu paměťové médium – děrný štítek, děrná páska vyznačují se velkými rozměry 16
17
Konrád Zuse žil 1910–1985 1936 – první binární mechanický kalkulátor Z1 1941 – první funkční turingovsky úplný počítač řízený programem Z3 obsahoval 2 600 relé spotřeba 4 000 W hmotnost 1 000 kg zajímavost zničen při bombar- dování v 1943 17
18
Howard Hathaway Aiken žil 1900–1973 hlavní inženýr firmy IBM stavěl první počítač firmy IBM 1944 dokončen počítač Harvard Mark I. zajímavost použit k výpočtům při vývoji první atomové bomby 18
19
První generace počítačů 1945–1951 hlavní součástkou je elektronka rychlost kolem 1 000 operací za sekundu programují se ve strojovém kódu počítač se ovládal z konzole paměťové médium – děrný ští- tek, děrná páska vyznačují se vysokým příko- nem, velkou poruchovostí, nízkým početním výkonem 19
20
ENIAC první turingovsky úplný elektronkový počítač dokončen 1946 využití: palebné tabulky dělostřelectva americké armády obsahoval: 17 468 elektronek 70 000 rezistorů 8 700 diod a relé vážil 30 tun rychlost 5 000 součtů za sekundu 20
21
MANIAC dokončen 1945 autorem byl J. von Neumann zajímavost byl použit k vý- voji vodíkové bomby 21
22
Druhá generace počítačů 1951–1965 hlavní součástkou je tranzistor rychlost kolem 10 000 operací za sekundu vznik programovacích jazyků paměťové médium – děrný štítek, děrná páska, magnetická páska zlepšení parametrů počítače: zmenšení rozměrů snížení spotřeby el. energie zvýšení rychlosti a spolehlivosti 22
23
Paměťová média Magnetická páska kapacita asi 5 MB sekvenční přístup k datům náročná na péči Magnetické disky kapacita asi 70 MB náhodný přístup k datům klimatizované místnosti na uchování 23
24
Programovací jazyky Fortran – první vyšší program. jazyk Algol – vědeckotechnické výpočty Cobol – zpracování hromadných dat Lisp – funcionální jazyk Basic – jednoduchá a interaktivní práce 24
25
UNIVAC sériově vyráběný počítač – prodáno 46 kusů zajímavost provedl výpočet předpovědi prezidentských voleb v roce 1952 v USA vážil 13 tun 1 905 op./s spotřeba 125 kW 25
26
Třetí generace počítačů 1965–1980 hlavní součástkou je integro- vaný obvod rychlost kolem 1 000 000 ope- rací za sekundu programují se ve vyšších programovacích jazycích paměťové médium – mag- netické pásky, magnet. disky objevují se první modely relativně malých osobních počítačů 26
27
Sálové počítače (mainframe) nejvýkonnější dostupná univerzální výpočetní jednotka je složena z několika subsytémů pracují s ní i tisíce uživatelů (připojení terminály) vysoká rychlost zpracování dat umisťují se do speciálně upravených místností speciální operační systémy využití: centrální databáze velkých společností 27
28
IBM 360 28
29
Nové možnosti využití řízení dopravy stanovení prognóz výsledků před volbami optimalizace dopravního toku ulic zpracování výsledků voleb zpracovávání statistických výsledků 29
30
Osobní počítače 1967 Angličan Norman Kitz sestavil první elektronický osobní počítač ovládal: čtyři základní početní operace rozšiřoval se o další mat. funkce rychlé rozšíření po ce- lém světě hromadná výroba 30
31
Mooreův zákon kapacita integrovaných obvodů se každých 12 až 18 měsíců zdvojnásobí domněnku formuloval Gordon Moore v roce 1964 domněnka stále platí jeden ze zakladatelů společnosti Intel 31
32
Čtvrtá generace počítačů od roku 1981 hlavní součástkou jsou mikroprocesor, integrova- né obvody rychlost od 10 000 000 ope- rací za sekundu používá operační systém paměťové médium – magnetický disk, optické disky, flash paměti vyznačují se další miniaturizací, zvyšováním rychlosti, snížením spotřeby elektrické energie 32
33
Mikroprocesory 1971 zahájení výroby zavedena výroba firmou Texas Instruments v počítači plní funkci centrální jednotky obsahuje 5–10 tis. tranzistorů je pouze jen jednou součástí celého počítače 33
34
PC – osobní počítač IBM PC nástupci tohoto počítače jsou na celém světě nejrozšířenější 34
35
Domácí počítače 35 rozšíření v 80. letech 20. st. používal se levný 8-bitový procesor různé varianty programovacího jazyka BASIC data se nahrávala i načítala z magnetofonové pásky
36
Budoucnost nejsou známy další generace počítačů zatím se neví, jakým směrem se bude vývoj ubírat stroje s umělou inteligencí kvantové počítače vyvíjí se nové technologie 36
37
37 Generace, která ignoruje historii, nemá minulost ani budoucnost. Robert A. Heinlein
38
Zdroje – obrázky TRIBBLE, David R. Obrázek počítadla. Wikimedia Commons [online]. 22. března 2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Abacus_5.jpg ?uselang=cs MIRABELLA, Joseph, New Yourk, USA (Codex photo of RRZN/RVS, University of Hanover, Germany). Obrázek repliky kalkulačky L. da Vinci. The History of Computing Project [online]. 25. července 2006 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.thocp.net/timeline/1310.htm DALAKOV, Georgi. Obrázek repliky mechanické kalkulačky Leibnitze od Stepped Reckoner. History od Computers – hardware, software, internet[online]. 8. ledna 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://history- computer.com/MechanicalCalculators/Pioneers/Lebniz.html 38
39
Zdroje – obrázky EZRDR. Obrázek Arithmometer z roku 1875. Vikimedia Commons [online]. 18. února 2010 [cit. 2013-01-11]. Dostupné pod licencí Public Domain z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thomas_Arith mometer_1975.png HLÁSEK, Jakub. Obrázek děrného štítku (se souhlasem autora). Muzeum starého hardware a počítačů [online]. 2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://hardware.najd.cz/foto/media/derne/15a.jpg Obrázek Ch. Babbage je volné dílo, protože doba ochrany majetkových autorských práv již vypršela. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-01- 16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CharlesBabbage.jpg 39
40
Zdroje – obrázky DUNN, Andrew. Obrázek Babbagova diferenciálního stroje. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 6. listopadu 2004 [cit. 2013-01-16] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BabbageDifferenc eEngine.jpg WICHARY, Marcin. Obrázek Babbagova diferenciálního stroje. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-16] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Charles_Bab bage_Difference_Engine_No1.jpg?uselang=cs Obrázek Ada Lovelace. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-01-16] Dostupný (volné dílo) z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ada_Lovelac e.jpg?uselang=cs 40
41
Zdroje – obrázky VENUSIANER. Obrázek počítače Z3 Konráda Zuse. Wikimedia Commons [online]. 29. února 2008 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Z3_Deutsches_Museum.JP G WALDIR. Obrázek Mark I. – Harvard Aiken. Wikimedia Commons [online]. 23. března 2007 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí public domain z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Harvard_Mark_I_2.jpg AUTOR NEZNÁMÝ. Obrázek počítače ENIAC. Wikimedia Commons [online]. 23. září 2005 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí public domain z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eniac.jpg?uselang=cs USGov-Military-Army. Obrázek počítače ENIAC. Wikimedia Commons [online]. 7. října 2007 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí public domain z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eniac_Aberdeen.jpg 41
42
Zdroje – obrázky Franklin Life Insurance Company. Obrázek počítače UNIVAC. Wikimedia Commons [online]. 2. listopadu 2012 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí public domain z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:UNIVAC-I-BRL61- 0977.jpg?uselang=cs HLÁSEK, Jakub. Obrázek magnetické pásky (se souhlasem autora). Muzeum starého hardware a počítačů [online]. 2010 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://hardware.najd.cz/foto/media/magneticke/4a.jpg PITTI, Erik. Obrázek počítače IBM 360. Wikimedia Commons [online]. 28. března 2008 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:IBM_System360_Mainframe. jpg JORDIFERRER. Obrázek počítače IBM 360. Wikimedia Commons [online]. 29. ledna 2012 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:IBM_system_360_- _mnactec.JPG 42
43
Zdroje – obrázky BOFFY B. Obrázek počítače PC IBM. Wikimedia Commons [online]. 11. srpna 2006 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:IBM_PC_5150.jpg MALTAGC. Obrázek ANITA MK VIII kalkulátor. Wikimedia Commons [online]. 10. srpna 2007 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL: http://en.wikipedia.org/wiki/File:AnitaMk8-01.jpg HLÁSEK, Jakub. Obrázek ATARI 800 XL (se souhlasem autora). Muzeum starého hardware a počítačů [online]. 2010 [cit. 2013- 05-27]. Dostupné z: http://hardware.najd.cz/pocitace.php BERTRAM, Bill. Obrázek počítače ZX Spectrum. Wikimedia Commons [online]. 7. června 2005 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z URL:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ZXSpectrum48k.j pg 43
44
Zdroje – obrázky RAMA. Obrázek počítače Apple II. Wikimedia Commons [online]. 30. července 2010 [cit. 2013-05- 26] Dostupný pod licencí Creative Commons z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Apple-II.jpg POHOŘELSKÝ, Michal. Obrázek počítače IQ 151. Wikimedia Commons [online]. 24. ledna 2006 [cit. 2013-05-26] Dostupný pod licencí Creative Commons z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:IQ-151- 1.jpg obrázek logaritmického pravítka, elektronky, tranzistoru, integrovaného obvodu, procesoru – autor Mgr. Jana Truxová 44
45
Zdroje – stránky Historie počítačů. MAREK, Libor. Libor Marek - výuka Informatiky na CMGaSOŠPg Brno [online]. 2012 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm Dějiny počítačů. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_počítačů SEHNÁLEK. Historie PC. Seminární práce [online]. 2003 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://sehnalek.s.sweb.cz/Histori PC.htm Historie počítačů. NOHEL, Petr. Počítače a příslušenství [online]. 2010 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.petrn.wz.cz/uvod.htm 45
46
Zdroje – stránky NYGRÝN, Pavel. Historie počítačů: Od elektronky po internet. Živě.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/historie- pocitacu-od-elektronky-po-internet/sc-3-a- 147343/default.aspx Ada Lovelace. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ada_Lovelace Charles Babbage. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Babbage ENIAC. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ENIAC 46
47
Zdroje – stránky UNIVAC I. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/UNIVAC Harvard Mark I. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05- 27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Harvard_Mark_I autor ostatních textů – Mgr. Jana Truxová 47
Similar presentations
© 2025 SlidePlayer.com. Inc.
All rights reserved.