1. Odhad vývoje návštěvnosti Zlínského kraje ve světle aktuálních trendů a charakteristik turismu v EU Petr Zahradník Leden 2010 Výroční konference cestovního ruchu Východní Moravy

2. Struktura Vymezení „standardního“ předpokládaného ekonomického vývoje Deskripce „krizového“ scénáře Analýza základních vývojových trendů a charakteristik cestovního ruchu v EU a České republice; dopady na jednotlivé segmenty turismu Přehled opatření

3. „Standardní“ scénář Nikoliv takový, který by předpokládal trvalou prosperitu a akceleraci ekonomické aktivity bez jakýchkoliv limitů; nýbrž standardní cyklický vývoj, vycházející z vnitřních strukturálních podmínek ekonomiky České republiky, bez vlivu vnějších strukturálních ekonomických poruch Určitě by předpokládal jistou cyklickou korekci, nebyl by to však propad do recese Pozvolné oslabování a zpomalování, po roce 2011 návrat k razantní růstové trajektorii Kontinuální nárůst návštěvnosti s pozvolnou akcelerací

4. „Krizový“ scénář Reflexe skutečného ekonomického vývoje Radikální pokles agregátní poptávky Pokles všech výkonnostních ukazatelů Nárůst míry nezaměstnanosti Omezení investiční aktivity firem Viditelné zhoršování fiskální disciplíny Pokles návštěvnosti do roku 2011, pak obrat a přibližování se „standardnímu“ scénáři

5. „Krizový“ scénář Opatrné a obezřetné chování může moment oživení oddalovat Z pohledu zahraniční návštěvnosti: nejohroženější: Německo, Slovensko, Itálie; jistý krátkodobý potenciál v případě Polska, Rakouska a Nizozemska Priorita: tuzemská návštěvnost (především přilákání návštěvníků z Čech)

6. Trendy Dovolená v tuzemsku Většina osob v EU i České republice – přes finanční a ekonomické obtíže – si dopřeje dovolenou EU: preference kvality nad cenou; ne zcela platí ve střední a východní Evropě, včetně České republiky Dovolená, prázdniny – podstatná preference: pouze 20% obyvatel EU – jednoznačně: letos NE Velký prostor pro úspory ve výdajích, „last minute“, zúžení turistického spotřebního koše Větší preference individuální turistiky před organizovanou Preference osvědčených, známých destinací, před nevyzkoušenými experimenty

7. Dopady Lázně Neměla by vykázat významnou redukci; nedotýká se většinou nejohroženějších věkových i sociálních skupin; obvykle dlouhodobější pobyty s řadou doprovodných služeb, část hrazena pojistnými a dalšími schématy, jež krizi přímo nepodléhají a nesouvisí s poklesem disponibilního příjmu domácností Zimní turistika Rizikovější; turisté by ji relativně snadno postrádali (ne tak silně v České republice), každopádně v porovnání s hlavní sezónou zbytnější Kongresová turistika Rizikovější; přímo závislá na finanční situaci podnikatelského sektoru; v současné době předmět výdajových škrtů

8. Doporučení Plošná a obecná Specifická Zaměření se na návštěvnost z tuzemských regionů; v zahraničí na oblasti, jež nejsou vážněji zasaženy krizí, mají již jistou vazbu a vztah ke Zlínskému kraji, či mohou dovolenou tamtéž vnímat jako úspornou alternativu Zesílený důraz na partnerství mezi všemi aktéry na nabídkové straně Posílení nástrojů pro věrnostní turistiku Zesílený důraz na regionální specifika a na kvalitu Důraz na obsahovou náplň pobytu, na nabídku turistického produktu Cílená, systematická práce s klientem na informační a marketingové bázi

9. Děkuji za Vaši pozornost Petr Zahradník pzahradnik@email.cz