1. VISUAL APPARATUS EYEBALL - bulbus oculi
ACCESSORY VISUAL STRUCTURES - organa oculi accessoria

2. Layers: Eyeball (AP diameter 24 - 26 mm) 1. tunica fibrosa
MRL
Layers:
1. tunica fibrosa
2. t. vasculosa
3. t. interna
polus ant.
fovea centralis
linea visus (visual axis)
polus post.
seen object
axis bulbi ext.
Zadní část – méně zakřivená (poloměr zakřivení mm) – povrch tvoří bělima
Přední část – vce zakřivená (poloměr zakřivení 7-8 mm) – tvoří průhledná rohovka
Ze zadní část oční koule uprostřed a poněkud med. vystupuje n. opticus
Předozadní průměr bulbu – mm
Vertikální a transversální průměry jsou o něco menší
Pro orientaci na bulbu slouží myšlené čáry:
přední a zadní pól oka propojují meridiani – poledníky
kolmo na ně equator – rovník
Poraněné místo lze při dg. popisu označit při pohledu zpředu na oko také číslicí hodinového číselníku
n. opticus
MRM

3. ■ fibrous skeleton of the eyeball ■ attachment of muscles
1. tunica fibrosa
Sclera - post. 5/6
■ limbus sclerae ■ sulcus sclerae ■ sinus ven. sclerae ■ l. cribrosa sclerae
Cornea - ant. 1/ ■ limbus corneae ■ facies ant. et post.
Bělima - tvoří 80% povrchu oční koule
tvořená hustým fibrilárním vazivem, jehož pruhy se ve všech směrech proplétají- připomíná šlachu. Barva mléčně bílá, bezcévná
Sulcus sclerae – žlábek v místě sklerokorneálního přechodu – není při pohybech víček dostatečně očišťován a představuje tzv. mrtvý prostor oka.
Uvnitř skléry probíhá podél okraje otvoru pro rohovku žilní splav – sinus venosus sclerae.
Blízko polus post. je l. cribrosa - místo, kde odstupuje n. opticus. V jeho okolí jsou otvůrky pro průchody cév a nervů
Skléra je svým zevním povrchem přiložena na kulovité ložisko (jako kloubní hlavice) jamku tvoří vagina (fascia) bulbi. Mezi nimi je sp. episclerale (řídké vazivo). mezi ní a cévnatkou je sp. perichoroidale (obsahuje pigmentové bb cévnatky)
Před ekvátorem se upínají šlachy přímých okohybných svalů, za ekvátorem šlachy šikmých svalů. V každém kvadrantu je otvůrek pro v. vorticosa
Na přední straně bulbu vedle rohovky přistupuje na skléru spojivka – sliznice zadní plochy víček (která na bělimu přechází záhybem - fornix. c. sup et inf.) jako vrstevnatý dlaždicový epitel, podložený vazivovou lamelou. Vazivo končí na okraji rohovky a povrchový epitel pak přechází v povrchový epitel rohovky. Inervace: nn. ciliares
Cornea – zaujímá asi 20% povrchu oční koule. Bezbarvá, průhledná, bezcévná.
Fac. ant. – poloměr zakřivení 7,7 mm, facies post – 6,6 mm. Tloušťka 1 mm
Základní vrstvou rohovky je substantia propria, která je tvořena lamelosními vrstvami kolagenních fibril, které jsou uspořádány paralelně s povrchem rohovky a mezi nimi jsou ojedinělé vazivové bb. Vrstva je prostoupena bezbarvou mukoidní základní hmotou. Zevní plocha je kryta epitelem mnohovrst. dlaždicovým – množství nervových zakončení, dobrá regenerace. Vnitřní plochu kryje vrstva plochých bb – endothelium corneale, které vystýlá přední komoru oční

4. 2. tunica vasculosa Choroid (2/3)  supplies the retina
 pigmented – light-absorbing  vascular
Corpus ciliare  attachment for the lens  controls thickness of the lens  secretion of aqueous humor
Iris  contractile diaphragm with a central aperture – pupil
■ facies ant. et post ■ sphincter, dilator
2. tunica vasculosa
Choroidea – tenká, cévami bohatá, pružná vazivová vrstva s množstvím pigmentu
ve spatium perichoroideale probíhají větší cévy a nervy bulbu
Funkce:
1) výživa
2) mechanické působení – pružným napětím táhne za okraj corpus ciliare – tím napíná závěsný aparát čočky a pomáhá udržovat zaostření oka na dálku
CC – má tvar mezikruží na příčném řezu trojúhelníkovité. Obsahuje vazivové stroma a hladkou svalovinu – m. ciliaris. Vlákna jsou uspořádána cirkulárně a radiálně.
Duhovka – iris – má tvar mezikruží se středovým otvorem – pupillou (je posunuta nepatrně M). Stojí frontálně a dělí přední prostor oka na přední a zadní oční komoru

5. M. ciliaris Accommodation of the lens
increased covexity of the lens – refraction suitable for near vision
Innervation: E-W ncl. CN III
V m. ciliaris jsou vlákna 3 směrů:
- meridionální – vnější – stah táhne cc dopředu, čímž se uvolní napětí zadních dlouhých zonulárních vláken
- cirkulární – tvoří svěrač, jeho kontrakce uvolní napětí předních vláken – pružná čočka, zbavená tahu směrem do periferie se uvolní a vyklene – akomodace nablízko
fibrae radiales
asi:
kontrakce m. ciliaris způsobí uvolnění závěsných vláken čočky, tím se celé corpus ciliare posune dopředu, uvolní se tah vláken na čočku a ta se vyklene.
takže se asi kombinuje pohyb vpřed a uvolnění vláken

6. M. sphincter pupillae Miosis M. dilatator pupillae Mydriasis
E-W ncl. CN III
Symp.ncl.

7. 3. tunica interna ■ pars optica (rods, cones) Retina ora serrata
■ pars caeca:
Sítnice
Vznikla jako výchlipka diencephala – ta byla na začátku sférická, pak se směrem zvenčí prohnula do tvaru očního pohárku (jako promáčknutý míček), který se tím stal dvojvrstevným.
Vnější vrstva očního pohárku se přeměňuje v pigmentový epitel sítnice
Vnitřní vrstva očního pohárku dává vznik světločivým a nervovým složkám
1) základ CNS je otevřený, vedle jsou oční jamky se světločivými elementy přivrácenými ke zdroji světla
2) uzavírání nervové trubice v oblasti diencefala, oční jamky se začínají měnit v oční váčky a světločivé elementy se dostávají na stranu odvrácenou od zdroje světla
3) uzavírání pokračuje, proti očnímu váčku se zakládá čočka
4) uzavření CNS je dokončeno, oční váček se proti čočce prohlubuje ve dvojvrstevný oční pohárek, jehož vnitřní stěna se světločivými elementy bude příští pars nervosa sítnice, vnější stěna se změní v pigmentový epitel sítnice
p. iridica
p. ciliaris

8. Photoreceptors:
Rods
120 million
primary source of visual information at night
used in peripheral vision
Cones
7 million
detection of color
central fovea – responsible for central vision

9. Layers of the retina N. opticus str. ganglionare n. optici
str. ganglionare retinae
str. neuroepitheliale
str. pigmentosum

10. Ophthalmoscopy Fundus optic disc - vessels
Je to část sítnice (dozadu od ora serrata) přehlédnutelná zepředu při vyšetření oftalmoskopem
Macula caeca - discus n. optici = místo na lamina cribrosa sclerae, kam se sbíhají nemyelinizovaná nervová vlákna z ggl. n. optici
průměr kolem 1,5 mm – je bělavé, lehce vystouplé – papilla n. optici.
uprostřed vystouplé papily je jamka – excavatio disci (zde vystupuje na sítnici a. centralis retinae)
Macula lutea – složená převážně z čípků
uprostřed je jamka – fovea centralis, v jejímž středu probíhá zorná osa oka
Macula lutea + fovea centralis the area of most acute vision

11. A. et v. centralis retinae 1b 2a 2b 3 4
A. et v. centralis retinae
1a,b a. et v. temporales a,b a. et v. nasales a. et v. med. retinae a. et v. macularis

12. Lens Optical power + 20 dioptries
facies ant.
facies post.
Optical power
+ 20 dioptries
axis 4 mm
polus ant.
polus post.
Průměr čočky: 9-10 mm. Rozměry čočky se mění při akomodaci ! Čirá a průhledná.
Optická mohutnost čočky činí dioptirií podle stávajícího stavu jejího vyklenutí
změna vyklenutí = změna optické mohutnosti
Optická mohutnost neakomodované čočky = +20 dioptrií
Facies ant. – má sférické zakřivení o poloměru 10 mm
Facies post. – parabolické zakřivení, větší, o poloměru 5 mm.
Equator lentis = obvod čočky, v němž přední a zadní plocha čočky vzájemně hraničí. Připojují se na něj závěsná vlákna čočky, kterými se přenáší na čočku účinky m. ciliaris. Mezi fibrae zonulares jsou štěrbiny – spatia zonularia, kterými teče komorový mok do zadní komory oční
Polus ant. – nejventrálnější bod
Polus post. – nejdorsálnější bod. Tyto dva body spojuje myšlená přímka – osa čočky (axis lentis = 4mm)
Capsula lentis – tenké, pevné a pružné pouzdro, které není srostlé s hlubšími vrstvami.
Substantia lentis – je tvořena dlouhými vlákny tvaru šestibokých prizmat. Vlákna se stýkají na přední a zadní ploše čočky ve švech tvaru písmene Y.
Substantia lentis tvoří cortex lentis, tvořenou diferencovanými vlákny, je měkčí.
Pod ní nucleus lentis je bezstrukturní a tužší, jde o vývojově nejstarší část čočky.
U malých dětí se optická mohutnost čočky při akomodaci zvětšuje až dvojnásobně.
Kolem 40 let věku se snižuje optická mohutnost čočky asi na ½ původní hodnoty – tím klesá schopnost ostrého vidění do blízka (presbyopie) – řeší se spojkami.
■ capsula lentis ■ cortex lentis ■ nucleus lentis
aequator

13. Cataracts  loss of transparency  cloudiness  ageing process
Šedý zákal
Čočka je složena z vody a proteinů. Proteiny jsou uspořádány precizním způsobem, který drží čočku čistou a dovoluje světlu procházet jí.
Ve stáří se některé proteiny mohou shlukovat a zamlží malé oblasti čočky. Postupně se mohou tyto oblasti zvětšovat a ztížit vidění.
Řeší se chirurgickým odstraněním čočky. Tu lze nahradit buď spojkou o optické mohutnosti +10 až +12 dioptrií (v brýlích je uložena před okem, proto nemusí být tak silná) nebo implantovanou čočkou.
 loss of transparency
 cloudiness
 ageing process

14. A P Chambers - camera bulbi ant. et post.
Aqueous humor - humor aguosus A
Závěsný aparát čočky – Zonula ciliaris
systém jemných vláken, která jsou upnuta do corona ciliaris řasnatého tělesa a na druhé straně do pouzdra čočky v oblasti ekvátoru.
Fibrae zonulares – vlákna závěsného aparátu
Tahem cévnatky za řasnaté těleso jsou závěsná vlákna napnuta - čočka je zplošťená = zaostření na dálku.
Po uvolnění tahu (kontrakcí m. ciliaris) se čočka vlastní pružností vyklene – zaostří na blízko.
Spatia zonularia – prostůrky mezi vlákny jsou vyplněny komorovým mokem.
Přední komora
– od zadní plochy rohovky k přední ploše duhovky a čočky. Po jejím obvodu je angulus iridocornealis , kam je vstřebávána komorová tekutina do sinus venosus sclerae.
Zadní komora
od zadní plochy duhovky po corpus vitreum (tzn. i med. okraj corpus ciliare). Je v ní uložen závěsný aparát čočky, mezi kterým je komorový mok, stejně jako na zadní ploše čočky.
Tok moku: produkuje ho corpus ciliare. Tekutina jde přes spatia zonularia, přechází do volného prostory zadní komory, odtud zornicí do přední komory a odtud do sinus venosus sclerae.
Při porujše odtoku komorového moku do žilního systému se zvyšuje nitrooční tlak – zelený zákal (glaukom) P
Fibrae zonulares

16. Vitreous chamber: vitreous humor, vitreous body
- průhledná, dokonale čirá, světlolomná, bezbuněčná huspeninovitá vodnatá hmota
- vyplňuje prostor uvnitř bulbu (camera vitrea)
- přiléhá ke stěně bulbu
- v přední ploše je jamka – fossa hyaloidea – pro čočku.
- směrem k povrchu směřujícímu k sítnici je zahuštěn – membrana vitrea
Polotekutá rosolovitá konzistence – při rozsáhlejších poranění bulbu vyteče.
 jelly-like substance with watery fluid  holds the retina in place
 supports the lens

17. Extraocular muscles Smooth ■ m. orbitalis (symp.) Palsy = Enophtalmus
■ mm. tarsales (symp.) = Ptosa
Skeletal
■ m. rectus bulbi sup., inf., med., lat ■ m. obliguus sup., inf ■ m. levator palp. sup.
M. tarsalis sup. je hladký sval inervovaný sympatikem na konci úponové šlachy m. levator palpebrae sup.
M. tarsalis inf. je hladký sval inervovaný sympatikem. Odděluje se z m. rectus inf. a končí na dolní tarsální ploténce.
Oba svaly se podílí na regulaci šířky oční štěrbiny.
M. orbitalis je hladký sval ve vazivovém přepažení fissura orbitalis sup. et inf. ? nebo jen inf?

18. m. rectus sup. (n. III.) m. obliguus sup. (n. IV.)
m. rectus lat. (n. VI.)
m. rectus med.
(n. III.)
Obliguus sup.
začátek z anulus tendineus comm – kolem trochley a upíná se na zadní horní laterální kvadrant bulbu za equator. Pohyb dolů a laterálně.
Obliguus inf.
Jako jediný začíná mimo anulus tendineus communis na spodní stěně očnice (za crista lacrimalis post.), jde pod m. rectus inf. se na zadní dolní laterální kvadrant bulbu za equator. Pohyb nahoru a laterálně
m. obliguus inf.
(n. III.)
m. rectus inf.
(n. III.)

19. Anulus tendineus
communis
Je vidět průběh m. obliquus bulbi inf.

21. Eyelids - palpebrae Conjunctiva
■ palpebra sup. et inf.
■ commisurae palpebr.
■ rima palpebrarum
■ angulus oculi med. et lat.
■ facies ant. et post.
■ sulcus palpebr. sup. et inf.
Okraje víček – limbi palpebrales.
Ohraničení horního víčka proti čelu – sulcus palpebralis sup.
Ohraničení dolního víčka proti tváři – sulcus palpebralis inf.
Přední plocha je kryta jemnou kůží, která posunlivá vůči spodině. V podkoží je řídké vazivo bez tukové tkáně.
Zadní plocha je kryta spojivkou.
Funkce víček
ochranná – při mrkání roztírají slzy po rohovce. Zvlhčují rohovku, stírají nečistoty. Při prudkém osvětlení se reflexně zavírají a chrání sítnici před přesvětlením.
Obočí – supercilium
tvoří ho několik řad silných chlupů nad horním víčkem. Funkce je ochranná – zachycuje pot a brání jeho vniknutí do oka.

22. Structure of the eyelid1 2 3
1 septum orbitale
2 tarsus sup. et inf.
3 lig. palp. med. et lat.
Septum orbitale
vazivová blána jdoucí frontálně od horního a dolního okraje očnice, kde navazují na periorbitu. Sahá až po rima palpebrarum.
Směrem k volnému okraji víčka přechází septum orbitale do vazivové ploténky tarsus sup. et inf. – z tuhého vaziva, jsou miskovitě prohnuté v souladu se zakřivením oka.
Tarsus sup. je poloměsíčitý, tarsus inf. je srpkovitý.
Obě ploténky se směrem med. a lat. zužují a spojují se. Přechází v silné vazy – ligamenta palpebralia med. et lat.
Lig. palpebrale med. je silnější a dělí se do 2 ramének. Přední se připojuje na crista lacrimalis ant., zadní na crista lacrimalis post. Mezi oběma raménky je fossa sacci lacrimalis, která obsahuje slzný váček – saccus lacrimalis.
Lig. palpebrale lat. je slabší a upíná se na os zygomaticum.

23. ■ septum orbitale + tarsi
■ skin
■ m. orbicularis oculi
■ septum orbitale + tarsi
■ conjunctiva
gll. tarsales
f. ant.
f. post.
Přechod facies ant. et post. víčka se nazývá vepředu limbus palpebralis ant. V limbus palp. ant. vyrůstají ve 3-4 řadách řasy
Limbus palpebralis post. – zadní okraj přechodu facies ant. a post.
Při zavřených víčkách se přední okraje dotýkají, zadní jsou kratší a nedoléhají na sebe. Mezi víčky a přední plochou oční koule tak vzniká trojboký žlábek – rivus lacrimallis, kterými odtékají slzy mediálně do slzného jezírka.
Žlázky očních víček
1/. Do pochev očních řas ústí gll. sebaceae, mazové žlázy. Zánět = hordeolum (ječné zrno).
2/ Dále jsou v okraji víčka gll. ciliares – potní apokrinní žlázy ústící do pochev očních řas či volně na okraji víčka.
3/ Gll. tarsales jsou velké mazové žlázky uložené v tarsálních ploténkách (20-40) ústící na limbus palpebralis post. Zánět = chalazion (vlčí zrno).
Gll. tarsales a gll. sebaceae vytváří svým sekretem mastný lem na okraji víčka a zabraňují tím přetékání slz..
Zvrstvení víček:
kůže, podkožní vazivo, svalová vrstva (m. orbicularis oculi), septum orbitale + tarsální ploténky, subkonjunktivální vazivo, spojivka. V oblasti tarsálních plotének chybí subkonjunktivální vazivo, spojivka se spojena s ploténkami pevně.
cilie gll. ciliares gll. sebaceae
limbus palpebr. ant.
limbus palpebr. post.
Rivus lacrimalis

24. Gll. tarsales

25. Chalazion (tarsal chalazion) Hordeolum (sty)
Hordeolum – ječné zrno (stafylokokový absces)

26. Tunica conjunctiva ■ tun. conj. palpebrarum
fornix conjunct. sup. et inf.
■ tun. conj. bulbi
Spojivka
je jemná slizniční vrstva pokrývající zadní plochy horních a dolního víčka. Spojuje víčka s přední plochou oční koule. Uzavírá přístup k bulbu a uzavírá prostor orbity kolem bulbu ve vchodu očnice.
Začíná na limbus post. palpebrarum a kryje zadní plochy víček. Od víček se odděluje a volným ohbím (fornix sup. et inf.) přechází na přední stranu oční koule.
Je narůžovělá.
Je nepohyblivě spojena s tarsálními ploténkami. Zbývající části spojivky v rozsahu septum orbitale, fornix bulbi a v oblasti bulbu je spojena s podkladem vrstvou řídkého subkonjunktivuálního vaziva volně. Tvoří rezervní řasy, které se uplatňují při pohybech bulbu.
Na oční kouli pokrývá bělimu přední části bulbu a dosahuje k okraji rohovky
Na rohovku přechází jen epitel (vazivové složky a cévy spojivky končí u okraje rohovky)
Fornix conj. sup. – horní klenba spojivky – ústí sem vývody slzné žlázy
Fornix conj. inf. – není tak hluboký
Ve spojivce jsou četné cévy, které se při podráždění spojivky rozšíří a překrvení spojivky zrudnou = červené oči.
Spojivka je bohatě senzitivně inervovaná – pálení, řezání

28. Na lat. straně přechází fornix conj. sup. přímo do inf.
Na med. straně – v med. koutku očním je přechod spojivkové klenby horní a dolní přerušen.
Spojivka zde vytváří typické útvary: lacus lacrimalis – slzné jezírko = vkleslina, odkud začínají odtokové cesty slz
Spojivka slzného jezírka je dopředu zaobleně vyklenutá v hrbolek – caruncula lacrimalis
Při lat. okraji caruncula lacrimalis je plica semilunaris conj. – poloměsíčitá, vertikálně postavená řasa spojivky – je rezervní řasa spojivky pro vytočení oka zevně.
Angulus medialis: ■ lacus lacrimalis ■ caruncula lacrimalis ■ plica semilun. conjunctivae

29. Přídatné orgány oka Apparatus lacrimalis
Glandula lacrimalis
> ductuli excretorii > lacus lacrimalis
Lacrimal ducts
■ papillae lacrimales ■ puncta lacrimalia ■ canaliculi lacrimales ■ saccus lacrimalis ■ dct. nasolacrimalis
Slzná žláza
leží ve fossa gl. lacrimalis pod lat. úsekem stropu očnice. Průběhem šlachy m. levator palp. sup. je rozdělena na pars orbitalis et pars palpebralis.
Vývody žlázy – ductuli excretorii. Po vstupu do fornix conj. sup. jsou slzy pohyby víček roztírány po víčkové a bulbární spojivce a po rohovce.
- dostávají se do štěrbiny v místě styku obou víček – tzv. rivus lacrimalis
- odtud se dostávají do vnitřního koutku oka do vklesliny – lacus lacrimalis
Odvodné cesty:
začínají na vyvýšeném místě víček – papillae lacrimales, kde je tečkovité punctum lacrimale (vstup do kanálku) canaliculus lacrimalis, který končí v saccus lacrimalis. Ductus nasolacrimalis je uložený v canalis nasolacrimalis a ústí do dolního nosního průduchu. Ústí je překryto slizniční řasou.
Funkce
- slzy udržují stálou vlhkost rohovky a spojivky.
- vyvovnáváním jemných nerovností na rohovce zlepšují optické vlastnosti rohovky
- odplavují prach a škodlivé látky ze zevního prostředí
- přítomnost imunoglobulinu A – funkce v obraně proti infekci
- vazba na ANS, ten má spojení s LS - vyplavování slz při emocích
- podílí se na zvlhčování vdechovaného vzduchu

31. n. frontalis
n. nasociliaris
n. trochl.
n. lacrim.
n. oculom.
n. infraorb.

32. Blood supply A. opthalmica
V ophtalmica sup. V. ophtalmica inf.
aa. ciliares ant.
aa. conjunctiv.
v. vorticosa
aa. episclerales
A. ophtalmica:
větev z a. carotis int. Jde společně s n. opticus přes canalis opticus. Větve:
- a. centralis retinae (sítnice). Vstupuje do n. opticus. V discus n. optici se dělí:
aa. temporales retinae sup. et inf
aa. nasales retinae sup. et inf.
- a. lacrimalis: aa. palpebrales lat.
- rr. musculares
- aa. ciliares ant. (řasnaté těleso, duhovka)
- aa. episclerales, conjunctivales
- aa. ciliares post. breves (cévnatka > T,Č)
- aa. ciliares post. longae (řasnaté těleso, duhovka)
- a. supraorbitalis
- a. ethmoidalis post. et ant.
- aa. palpebrales med.
- aa. supratrochleares
- a. dorsalis nasi
V. ophtalmica sup. et inf.
- přítoky podél tepen
- vv. vorticosae (4)
aa. ciliares post. breves et longae
a. centralis retinae

33. hyperopia - hypermetropia - longsightedness

34. myopia - shortsightedness